Kostel má prý velmi zajímavé malby a zdobené lavice, leč v době mé návštěvy byl uzavřen. Celkem je náměstíčko velmi upravené a některé stavby zachovány v téměř původním slohu, maličko tam ráz ruší betonové překlady u parkoviště, kolem kostela je i vítaná zeleň, které by podle mě mohlo být i více. Nechybí ani socha sv. Jana Nepomuckého, když se pak vydáte cestou ke hřbitovu, uvidíte i sochu sv. Antonína Paduánského.
Když už připomínám hřbitov, musím se zmínit i tamním kostele sv. Štěpána. Pochází dle dochovaných zpráv ze 13. století a právě původně kolem něj stálo staré město. Hřbitov je čistý a upravený, dokonce má naproti vratům i svého hlídače, vyběhl na nás pěkný hafan. Naštěstí poslušný, na povel se vrátil zpět.
Kde se mi však v Mýtě líbilo nejvíce a co opravdu ráda doporučím, je pohled na město od kapličky sv. Vojtěch, zhruba tak jeden kilometr nad městečkem. Kaple je opravená (ostatně jako i ostatní památky města), a je krásně umístěna v lesním zákoutí, při čemž jedna strana je otevřená s výhledem do krajiny. Kolem bohatá lesní květena a budete-li mít štěstí jako já, bude vás tam klepáním obšťastňovat strakapoud.
Výhled je pěkný, uvidíte v pravé části rybník, bohužel hned za ním nevzhlednou továrnu, poslední dobou obvyklý jev u výjezdů z dálnic. A právě ta dálnice tam dost pohled narušuje, do zpěvu ptáků se mísí zvuky projíždějících aut. Továrna a dálnice, jsou v podstatě dva jediné rušivé elementy Mýta, kterých se už město zřejmě nikdy nezbaví.
Ale, shrnutí na závěr: Mýto je už částí okraje Brd a okolní příroda je úchvatná! Poloha města je na bývalé Zlaté stezce, z historických pramenů se říká, že právě na tomto místě se vybíralo clo - nebo-li mýtné, a tak je dost pravděpodobné, že odtud vznikl název města.
Takže Mýto je dodnes na hlavní trase do Prahy a dostupné jak po silnici, tak po železnici. Kdo ještě toto městečko nemáte ve svém památníčku, přijeďte se podívat!
Více se dočtete na http://mestomyto.cz
MarS