Jaká je nyní situace v Bruselu a v Evropském parlamentu po nedávných bombových útocích na bruselském letišti a v metru, kdy bylo zabito 34 lidí a přes 340 zraněno? Dotklo se to nějak institucí EU a práce europoslanců?
Situace se konsoliduje, takže všechny orgány a instituce sídlící v Bruselu pracují normálně. Poslanci a úředníci si však musí zvykat na silnější bezpečnostní opatření, což se týká jak objektů EU, ale i města samotného. Když srovnám dnešní Brusel s městem, do kterého jsme přišli mezi prvními českými europoslanci v roce 2004, tak rozdíly jsou doslova do očí bijící. Skličující je především všudypřítomné nasazení policistů a vojáků v plné zbroji. Ty teroristické útoky měly vliv na vše: na činnost unijních institucí, život místních obyvatel i na turistický ruch. O co šlo, je známé: o akce militantních přívrženců takzvaného Islámského státu, kteří mají z různých důvodů právě v Belgii příznivé podmínky pro svou činnost.
Nějaký čas jsi zůstal z europoslanců zvolených za KSČM na všechno v Bruselu sám. Kateřina Konečná porodila a Miloslav Ransdorf náhle zemřel. Už se situace trochu stabilizovala?
Nemohu říct, že by byla dříve nějak příliš problematická. Nadto Kateřina i přes svou novou roli maminky intenzivně pracuje. A sám jsem na práci nebyl i z toho důvodu, že mám dobrý asistenční tým a mohu se spolehnout i na lidi, kteří jako zástupci KSČM pracují v naší politické frakci GUE/NGL.
Nedávno jsi byl oceněn prezidentem Vladimírem Putinem Řádem přátelství mezi národy jako jediný občan ČR. Jaké to je, převzít nejvyšší státní vyznamenání Ruské federace pro cizince a jak to vnímali lidé a kolegové v okolí?
Velmi si toho ocenění vážím. Jako jeden ze svých úkolů totiž vidím zlepšování vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem, a zprostředkování objektivního obrazu Ruské federace v EU. Moje činnost nesená v tomto smyslu je poměrně pestrá, z poslední doby připomenu jen putovní výstavu Od Stalingradu do Prahy, která měla a má velký mezinárodní ohlas a podle mne i značný význam v dnešní době, pro niž je příznačný – s ohledem na druhou světovou válku – až obskurní historický revizionismus. Reakce lidí v mém okolí na vyznamenání byla v naprosté většině pozitivní, pokud se vyskytly negativní ohlasy, přišly od osob vyhraněně pravicových a tendenčně protirusky zaměřených.
Plzeňský krajánek
