Tak jsem se po dvou dnech přesunula ze Saigonu na místo, kde strávím následujících šest týdnů. Ta Lai Longhouse. Je to na venkově, kousek od národního parku a kolem už je opravdová vietnamská džungle. Ještě před rokem se na tohle místo dalo dostat jenom vorem/loďkou přes řeku, dnes už tu je most. Prý tu byl i kdysi, ale smetla ho silná bouře (jojo, ještě jsem stále v klidu). Včera to také vypadalo na déšť, nad hlavami nám burácelo tak, že jsme si zacpávali uši. Očekávám „nepatrný“ rozdíl od českých bouřek.
Domečky jsou tu z bambusu, střechy z banánových listů. Je to areál, který tu hostí různé teambuildingy, venkovní aktivity nebo tábory a zaměstnává lidi z místní komunity, suroviny kupuje od zdejších farmářů a celkově tedy podporuje komunitu z okolních vesniček, kde jsou lidé opravdu chudí a turismus oblasti pomáhá. Mají i vlastní kávovou a kakaovou plantáž, kam se plánuji vydat.
Varovali mě před jedovatými hady, štíry, žábami, pavouky. Ze stromů – a klidně i z pokojů – vřeští cikády. Večer je to teprve sranda, protože všichni „broučci“ (velikosti mého palce) začínají splašeně létat všude kolem. Kočky je loví a žerou. Ozývají se opravdu prapodivné zvuky. A opět, i přímo z pokoje (nene, už nejsem moc v klidu). Emancipované ženy vypráví příběhy o tom, jak jednou byly ve sprše od hlavy až k patě pokryté termity. Jak tu chytají štíry holýma rukama. Jak tu jednou viděli slona a zničil malý domek. Ale že tygři a levharti tu už nejsou. Ale pijavice, ty jsou tu stále. Na stromech jsou svlečené „kůže“ cikád. První noc jsem tomu všemu radši naslouchala zpoza moskytiéry a volala domů pro uklidnění, ale věřím, že také budu odjíždět jako tvrdá emancipovaná žena a třeba už se nebudu bát odstranit malého pavoučka u postele v Brně.
V okruhu několika kolimetrů jsem tu rozhodně jediná Evropanka. Starší zaměstnanci areálu u oběda vyprávěli, že když za války viděli místní cizince, utíkali se schovat domů. Někteří veteráni a jejich děti to prý stále dělají dodnes.
----
Zajímá Vás víc o Elišce a jejím příběhu? Fotky? Videa? Navštivte její blog - zde.
