Karel Šlenger, Pohanská oběť, 1934 - 1937

Dílo měsíce ze sbírek GKK - duben 2017

Cílená propagace v Plzni

OLEJ, JUTA 200 x 350 CM   Karel Šlenger je příslušníkem generace, která v dětství zažila 1. světovou válku, jejíž dospělost naplno zasáhla 2. světová válka, posléze komunistický převrat a procesy, na prahu stáří události roku 1968, a která dožívala v normalizační éře. Svým způsobem je to v kontextu našich dějin umění jakási ztracená generace. Šlenger sám je navíc z rodu umělců, kteří se míjeli se svojí dobou a jejími konvencemi a ocitli se mimo dobový kánon. Tyto okolnosti spolu s neobvyklým výrazovým rozpětím způsobily, že se na dlouhou dobu dostal mimo zájem výtvarné kritiky i obecenstva. Mnohokrát zpřetrhaný vývoj českých dějin umění má své oběti. Šlenger je jednou z nich. Jeho dílo je svědectvím o době, o konvencích i nátlaku, ale také o vzdoru, nepřizpůsobivosti zjednodušením a manipulacím, ke kterým komunistický režim, stejně jako každá jiná zúžené interpretace moderního umění, směřoval. Šlenger v strukturách, připomínajících mnohdy již spíš reliéf, nežli samotnou malbu, zhmotňoval své pocity a stavy, a tak se na počátku 30. let stal ještě před Fautriérem a jeho Obětmi z roku 1945 průkopníkem informelu, který jako směr nastoupil v plné síle až v 50. letech. Podobně lze uvažovat nad částí jeho díla v souvislostech s Dubuffetem a Art brut. Figurální kompozice Pohanská oběť spadá do předválečné tvorby a představuje jeden z vrcholů autorova díla. Patří do skupiny obrazů, ve kterých můžeme nacházet stopy celoživotního ovlivnění Friedrichem Nietzschem, a do níž patří také jeho Noční koupele a takzvané Venuše, Pramáti, Evy či Divoženky z počátku druhé poloviny 30. let. Z temného pozadí vystupují hieratické postavy ženských aktů, střed obrazu ovládá sedící Venuše ztepilých tvarů, jejíž rozevřený klín a gesto pravé ruky, připomínající gesto rozsévače, odkazují na plodnost a zároveň na pohanské božství ženy. Okolní stafáž v různých velikostech a pozicích umocňuje autorem vyzvedané i obávané mysterium ženství. Šlenger byl celoživotně fascinován ženským principem. V napjaté předválečné době se napojuje na archetypální schémata, téma žena, matka, zem jsou nasnadě. Uvedené dílo lze interpretovat jako výraz hledání bazální jistoty, ukotvení, které ženský prvek představuje. Zároveň mysterium oběti přináší i nejistotu pramenící z dávného tajemného posvátna.   KAREL ŠLENGER 1903 Chomutice – 1981 Praha Malíř, autodidakt
ZASTOUPENÍ Národní galerie v Praze Galerie moderního umění Hradec Králové Galerie Klatovy / Klenová Regionální muzeum a galerie Jičín


Galerie města Trutnov
Galerie výtvarného umění v Náchodě Soukromé sbírky

Autor: Galerie Klatovy / Klenová Článek může obsahovat komerční sdělení.

The Loop Jazz Club

Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář

Další články z rubriky

ARCHIV ZPRÁV
st 05.04.2017 00:00



5 +
 
Renault Clio

Hlavní zprávy

 

ČEZ - Čistá energie zítřka