V místě zaniklé římské kolonie objevili badatelé z katedry archeologie část veřejných lázní

V prvních dvou červnových týdnech se členové katedry archeologie Fakulty filozofické ZČU zúčastnili archeologického výzkumu zaniklé římské kolonie Castrum Novum, která se nachází na katastru města Santa Marinella ve středním Laziu v Itálii. Badatelé při výzkumu odhalili část veřejných lázní.

Cílená propagace v Plzni

„Počátky města Castrum Novum jsou spojovány s výstavbou cesty Via Aurelia. Římská kolonie vznikla ve 3. století před Kristem na původní etruské zástavbě, existující od 5. století před naším letopočtem. V současnosti se nachází na 64. kilometru římské komunikace, na katastru obce Santa Marinella ve středním Laziu,” popisuje lokalitu členka týmu archeologů Klára Preusz. Dodává, že systematický archeologický výzkum římské kolonie Castrum Novum byl zahájen už v roce 2014, a to z iniciativy Městského muzea ve městě Santa Severa a francouzských univerzit v Lille a Amiens. Zaniklému městu byla podle ní v minulosti věnována pozornost častokrát. První nálezy z vykopávek pochází už z 18. století a tvoří součást sbírek Vatikánských muzeí.
Výzkum, na němž se vedle plzeňské skupiny mladých badatelů podílelo také Muzeum moře a starověké námořní plavby v Santa Seveře (Museo del mare e della navigazione antica) a archeologové z organizace Gruppo archeologico del teritorio Cerite (GATC), byl zaměřen především na studium vnitřního členění města. „Půdorys zaniklého města Castrum Novum lze rekonstruovat na základě nálezu reliktů městské hradby. Detailní vnitřní členění je však předmětem současného archeologického bádání,“ komentuje výzkum Klára Preusz s tím, že desetičlenná skupina, tvořená zaměstnanci katedry archeologie FF a českými i dvěma zahraničními studenty, přispěla svým výzkumem právě k pochopení vnitřního členění města.
Během expedice výzkumníci odhalili část veřejných lázní z Trajánského období. V jednom z objektů, pracovně nazývaném Ambiente 5, nalezli cisternu napojenou na kanalizaci, prefurnium, tedy předpecní prostor, který sloužil pro podzemní vytápění, a další prvky typické pro lázeňský objekt. „Rozměr cisterny nasvědčuje, že šlo o lázně určené pro velký počet osob. Nejspíš ve 3. století našeho letopočtu došlo k jejímu zasypání,“ uvažuje Klára Preusz. Výzkum podle ní přinesl bohatý nálezový soubor. Převládalo běžné, ale i luxusní keramické zboží, fragmenty mozaik, bronzové předměty, jako hřebíky či háčky na ryby, a v neposlední řadě i mince. Všechny tyto předměty pomohou přesně datovat období, kdy byl lázeňský objekt využíván a kdy zanikl. Výzkum, který finančně podpořila Západočeská univerzita, bude pokračovat letos v září.

Autor: Západočeská univerzita v Plzni Článek může obsahovat komerční sdělení.

The Loop Jazz Club

Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
The Loop Jazz Club

Hlavní zprávy

 

ČEZ - Čistá energie zítřka