O oblibě detektivního žánru v Česku si lze udělat obrázek v knihkupectví či pouhým nahlédnutím do televizního programu – detektivní seriály a filmy nechybí na žádné z hlavních stanic. A tak se i Divadlo ALFA rozhodlo přispět se svou „troškou do mlýna“ a potěšit diváky, detektivním příběhem, který se navíc odehrává v Plzni a sama jeho zápletka je s Plzní úzce spjata… Inscenace chce především zábavnou formou vzdát hold tomuto populárnímu žánru.
Protagonistou hry je jistý major Vitásek - dnes ctihodná legenda plzeňské kriminalistiky. I on ale kdysi – zhruba před 40 lety – začínal, a ty začátky věru nebyly jednoduché. Coby mladý podporučík, tovaryš kriminalistického řemesla, si prožil křest ohněm, když musel řešit velmi zapeklitý případ. A tento případ dnes znovu ožívá na improvizovaných prknech kulturní místnosti Věznice Plzeň – Bory, kde ho jako dárek oblíbené legendě ve svém volném čase a pod vedením osvíceného vychovatele secvičili sami trestanci, shodou okolností ti, kteří s oním případem měli cosi společného. Retro výlet do doby, kdy se po ulicích českých měst proháněly žluté žigulíky s písmeny VB (pro později narozené: Veřejná bezpečnost), kdy hovory v restauracích odposlouchávaly nepovolané uši a na televizních obrazovkách sice tu a tam zjednávali pořádek i profesionálové Bodie a Doyle, ale většinou, bohužel, major Zeman a jeho parta. Právě tehdy se v Plzni stal zločin tak strašlivý, že obrátil život v celé zemi vzhůru nohama, ba dokonce hrozil mít i dalekosáhlé mezinárodní důsledky. Všichni zkušení kriminalisté z celého kraje se okamžitě vrhají do práce. A tak, když jistému drogistovi vykradou byt, není, kdo by se případu ujal. Nezbývá tedy než povolat agilního pochůzkáře Vitáska, narychlo jej povýšit a hodit ho do vody, aby se sám naučil plavat v moři protichůdných svědectví, matoucích indicií a vratkých důkazů. Ten se ale svého úkolu nebojí. Vždyť je to tak jednoduché! Stačí zajistit místo činu, pořídit důkazy, vyslechnout svědky, prověřit nesrovnalosti, a pak…SPADLA KLEC! Nebo ne?
Vzhledem k tomu, že jde o detektivku, víme, že „nesmíme ani naznačovat“. Prozradíme jen, že hra nebyla napsána „podle skutečnosti“, jde o čirou fikci, navíc díky zvolené formě divadla na divadle, jde tak trochu i o mystifikaci. Nikoli však o pouhou parodii. Byť hra nepostrádá humor a nadsázku, můžete si první případ podporučíka Vitáska prožít jako každou jinou „kriminálku“, To vše za doprovodu stylové muziky, kterou živě provozuje Daniel Čámský j.h.