|
Káhira - Egypt zažívá převratné časy. V jeho čele stojí po prvních demokratických volbách v historii prezident z dříve zakázaného Muslimského bratrstva. A svět je nervózní. Česko dokonce nedávno dočasně vyzvalo turisty, aby se Egyptu radši vyhnuli. Takové rady ale na Sinajském poloostrově neradi slyší. Tamní beduíni jsou na příjmech z turistiky zcela závislí. Sinajský poloostrov jsou především tisíce kilometrů čtverečních nehostinné pouště. Téměř veškeré aktivity se soustředí u mořského pobřeží. Právě sem se stahuje většina beduínů. Na březích ráje pro potápěče vyrůstají hotely, restaurace, půjčovny potápěčských obleků. Přes 95 procent místních beduínů si nedokáže život bez turistů vůbec představit. Po pádu starého režimu lidé vycítili příležitost. Tvrdí, že dřív úřady beduínům podnikání prakticky znemožňovaly. Teď si půdu zabírají nebo kupují bez papírů. A doufají, že vláda je nechá pracovat. Obavy se objevují taky z příznivců bývalého režimu. Z toho, že by jim mohli schválně kazit obchody. "Ti lidé se snaží proniknout do našeho byznysu. Jenže beduíni jako já vědí, jak to chodí. Známe lidi ze starého režimu, policajty. Snaží se turistům škodit, někdy i s pomocí beduínů, protože špatní lidé jsou všude," říká Ajíd Salím. Pravda je, že na Sinaji došlo i k několika únosům turistů. Podle místních je mají na svědomí lidé, kteří k příjmům z turistiky nemají přístup a netuší, jak moc je důležitá. Nebo to tuší a snaží se toho využít. Pro ostatní je to ale nepřijatelné i kvůli tomu, že pohostinnost považují za beduínskou tradici, která přetrvala staletí. Ztráta prakticky jediného zdroje příjmů by pro Sinaj byla fatální. Někteří se proti tomu snaží bojovat. "Měli jsme velkou schůzi sedmi kmenů na jihu Sinaje a na tomto setkání jsme si stanovili jasný zákon: pokud na Sinaji kdokoliv z beduínů někoho unese, ostatní beduíni ho najdou a odvedou na policii," podotýká Alí, majitel nově postaveného hotel.
více |
