Memorandum o NP Šumava ve středu na Krajském úřadě Plzeňského kraje podepsal hejtman Václav Šlajs, starosta města Sušice Petr Mottl, starosta města Klatovy Rudolf Salvetr a starosta obce Modrava a předseda Svazu obcí Národního parku Šumava Antonín Schubert. Memorandum obsahuje požadavek na zvláštní zákon o Národním parku Šumava.
K podpisu memoranda hejtman a starostové přistoupili s ohledem na stále se horšící stav přírodního bohatství na Šumavě, úbytek pracovních příležitostí, stagnující návštěvnost Šumavy a dlouhotrvající odliv stálých šumavských obyvatel. „Spolu se starosty prosazujeme přijetí zákona o Národním parku Šumava, který ochrání přírodní bohatství Šumavy pro další generace, umožní více otevřít národní park návštěvníkům a zajistí prosperitu regionu,“ uvedl při podpisu hejtman Václav Šlajs.
V letošním roce už Zastupitelstvo Plzeňského kraje na svém jednání 10. března přijalo Deklaraci k Národnímu parku Šumava, kde apeluje na vládu ČR na přijetí speciálního zákona o NP Šumava.
Stanovisko Šumavských samospráv je v zásadě ve shodě, že nelze stírat jednotlivá specifika NP stanovením jednotných pravidel společných pro všechny NP, ale naopak je tyto rozdíly potřeba vyřešit v jednotlivých speciálních zákonech tak, jak to správně předpokládá současná právní úprava – zákon o ochraně přírody a krajiny. Pouze to je zárukou vyvážení sociálního, ekonomického a ekologického pilíře. Jedině na jejich rovnováze může fungovat moderní ochrana přírody a trvale udržitelný rozvoj regionu.
Shrnutí problematiky NP Šumava:
* vinou nejednoznačné legislativy byl v minulosti v NP Šumava vytvořen prostor pro uplatňování extrémních názorů a tendenčních výkladů zákonných ustanovení za účelem vzniku divočiny v srdci střední Evropy, a to bez možnosti uplatnění názorů a práv místních obyvatel a místních samospráv
* princip rychlého rozšiřování bezzásahovosti v lesních porostech v zájmu vzniku „divočiny“ způsobil rozsáhlé poškození šumavských lesů, ze kterého se příroda bude vzpamatovávat po řadu následujících desetiletí, a které má své negativní důsledky na odtokové poměry na Šumavě, která se bez nadsázky nazývala „Zelenou střechou Evropy“
* prosazování pouze zájmů ochrany přírody na úkor práva regionu na přiměřený rozvoj rovněž vedl k destabilizaci socioekonomické sféry, jejímž důsledkem je trvalý pokles počtu trvale žijících obyvatel šumavských obcí v důsledku ztráty pracovních příležitostí, které tradičně generovalo lesnictví, navazující dřevozpracující průmysl a zemědělství
* vytváření umělých překážek pro rozvoj přiměřené turistiky a infrastruktury pro turistiku a péči o návštěvníky má za následek pokles atraktivity území pro dlouhodobou a střednědobou turistiku (výrazně převažuje 1, maximálně 2 denní turistika v hlavní zimní a letní sezónně). Nelze tak dostatečně pokrýt náklady malých a středně velkých provozovatelů turistických služeb a umožnit další rozvoj služeb v tomto odvětví a odvětví jako celku
* předpokladem řešení nepříznivé situace v NP Šumava je jednak logická a ze zkušeností uplynulých více než 20 let vycházející novela obecných ustanovení zákona o ochraně přírody vztahující se k NP a na dále na základě novelizovaného obecného zákona o ochraně přírody přijetí speciálního zákona, který vyváženým způsobem - s ohledem na specifické podmínky Šumavy (resp. i všech ostatních NP), zajistí odpovídající ochranu tohoto mimořádně cenného území ČR a zároveň bude garantovat podmínky pro udržitelný rozvoj regionu a vytvářet předpoklady pro rozvoj šetrné turistiky, jako zdroje poznání a osvěty NP
