Nadace pro transplantace kostní dřeně, která spravuje Český národní registr dárců dřeně, chce hledat další možné dobrovolné dárce i mezi menšinami, příslušníky jiných národů i národností. Mají totiž mnohdy unikátní znaky, které zbytek české populace nemá. Když se rozšíří registr i o tyto lidi, bude moci nabízet větší šanci pacientům s leukemií a dalšími poruchami krvetvorby. Transplantace krvetvorných buněk dřeně je pro ně často jedinou cestou k záchraně života.
"V české kotlině má většina lidí stejné transplantační znaky, zhruba až každý 11. Čech má nějaký nový znak. Pokud bychom hledali mezi menšinami, našli bychom unikátní znaky u mnohem více lidí," řekl primář hematologicko-onkologického oddělení plzeňské fakultní nemocnice a předseda správní rady Nadace pro transplantaci kostní dřeně Vladimír Koza. Nemalým pokladem pro registr by mohli být podle něj například Romové, kteří by byli ochotní dřeň věnovat.
Jedním z cenných dárců dřeně se stane také zpěvák Ali Amiri. Narodil se v Íránu a v Česku studuje medicínu. Odběru krve pro vyšetření do registru se podrobí veřejně. Bude to 19. června při předávání cen Ď českým mecenášům kultury a charity, přímo na jevišti Národního divadla, řekl ČTK moderátor akce Richard Langer.
"Každý člověk uvnitř sebe má pocit, že má pomáhat, ale neví jak, nebo se bojí," řekl Amiri. Vstoupit do registru pro něj prý není vůbec těžké, jako budoucí lékař ví, že dárování dřeně pro něj nepředstavuje žádné riziko. Věří také, že díky své popularitě, může jeho příklad následovat co nejvíc lidí - nejen posluchačů, ale i dalších známých osobností. "Nikdo nevíme, co se nám může stát třeba za měsíc, nebo kdy budeme sami potřebovat pomoc," tvrdí Amiri.
Národní registr vznikl v Plzni v roce 1992 a v jeho databázi je nyní přes 30.000 lidí ochotných věnovat bezplatně krvetvorné buňky pro záchranu života. Registr ročně vyřizuje až 300 žádostí z ČR a dalších až 600 ze zahraničí. Pomohl už k více než 300 nepříbuzenských transplantací, uvedl Koza. Česko je podle něj v počtu lidí zapsaných v registru zdaleka nejúspěšnější zemí bývalého východního bloku. V přepočtu je mezi Čechy dárcem každý dvoustý člověk, což je víc než například ve Francii.
O tom, že nemoc přichází zcela nečekaně, ví své sedmadvacetiletý Aleš Majer z Chlumčan. Choroba u něj propukla nečekaně, byl aktivní sportovec a připravoval se na železničářské mistrovství v badmintonu v Indii. Když mu lékaři zjistili poruchu krvetvorby, měl štěstí. V registrech se našel vhodný dárce, jehož znaky se shodovaly ve všech deseti sledovaných bodech. "Transplantaci jsem prodělal 5. října 2005, jsou to moje druhé narozeniny, buňky se uchytily a cítím se dobře," usmívá se už nyní mladý muž.
Mnoho úsměvů ale zatím nemá pětapadesátiletý František Veverka, chemik z Kaznějova na Plzeňsku. I jeho zastihla nemoc nečekaně. "Do té doby jsem se bál nemocnice jako čert kříže, aktivně jsme sportoval," přiznal ČTK. S nemocí bojuje od roku 2000, má za sebou chemoterapie a autotransfúzi, nemoc se ale vrátila. Lékaři proto hledají vhodného dárce. Ve světových registrech jich je na deset milionů, Veverka má ale unikátní znaky a shoda se hledá těžko. "Jeden dárce je snad v USA a nyní je to ve stadiu, kdy je kontaktován," věří Veverka. "Potřebujeme trochu štěstí, aby se našel někdo, kdo k němu zapadne jako klíč do zámku," doplnil Koza.
K dárcovství nelze podle něj nikoho nutit. Lékaři provádějí odběry v narkóze z pánevních kostí nebo po stimulaci odeberou krvotvorné buňky přímo separací z krve bezbolestně a bez narkózy. Transplantace dřeně je někdy jediným způsobem, jak léčit poruchy krvetvorby. Převládají nádorová onemocnění, zejména leukemie, transplantaci lékaři volí i při léčbě některých nenádorových chorob. U mladých lidí v dobré kondici, při včasném zachycení choroby a nalezení vhodného dárce dokáže včasná nepříbuzenská transplantace zachránit život 70 až 80 procentům pacientů.
Národní registr je jeden ze čtyř na celém světě, který zatím získal mezinárodní prestižní akreditaci Světové asociace dárců dřeně. Kromě něj je v ČR ještě jeden menší registr dárců dřeně a registr pupečníkové krve. Celkem obsahují na 50.000 dárců. Na světě je 56 registrů v 41 zemích. Lékaři díky nim provedli za víc než 30 let 50.000 transplantací dřeně.
Více informací o nadaci i registru je na internetové adrese nadace
