Po dvou letech od zahájení prací byla nyní úpravna uvedena do zkušebního provozu, kolaudace je v plánu v březnu 2016. V oblasti vodohospodářské infrastruktury město Plzeň za finanční podpory Evropské unie už zrealizovalo projekty za několik miliard korun.
„V přepočtu na obyvatele patříme v České republice v oblasti čerpání peněz na vodohospodářské projekty mezi nejúspěšnější města. Připraveno máme ještě několik projektů, jako je například vybudování retenční nádrže při západním okruhu, ale ty největší akce již máme v tomto směru za sebou,“ uvedl primátor města Martin Zrzavecký.
Co se týká projektu úpravny vody, byl jedním z impulzů rekonstrukce příležitostný výskyt stále účinnějších a nevyzpytatelnějších pesticidů i léčiv ve vodě odebírané z řeky Úhlavy a určené pro úpravu na pitnou vodu. Jinak řečeno, změna charakteru nečistot v surové vodě si vyžádala adekvátní obměnu procesu její úpravy.
„Součástí modernizace úpravny je doplnění technologického procesu o filtraci přes granulované aktivní uhlí,“ uvedl technický náměstek primátora Pavel Šindelář. Podle provozního ředitele Vodárny Plzeň Jana Kretka se jedná o technologii, která již byla na plzeňské úpravně používána, nicméně její rozsah nebyl dostačující pro veškerou upravovanou vodu. „Pro její plnohodnotné začlenění bylo nutné omezit filtrační plochu pískových rychlofiltrů, přebudovat ozonační nádrže na čerpací jímky a proces zkompletovat dalším přečerpáváním vody.
Dalším významným opatřením, jež je součástí projektu modernizace úpravny, je vylepšení procesu ozonizace. Zaveden je nový způsob mísení ozonu s vodou, jako zdroj pro výrobu ozonu nyní slouží technický kyslík. „Do třetice největších přínosů patří zefektivnění kalového hospodářství, kdy se část technologické vody vrací zpět do procesu bez negativního vlivu na kvalitu. Technickou libůstkou je osazení UV záření, které umožní využít na dezinfekci vody i fyzikální princip,“ dodal Jan Kretek s tím, že veškeré úpravy probíhaly za stálého provozu výroby pitné vody.
Město Plzeň na projekt Rekonstrukce a modernizace úpravny vody Plzeň získalo evropskou dotaci z Fondu soudržnosti a Státního fondu životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí. Celkové náklady projektu jsou 1,09 miliardy korun včetně DPH, z toho uznatelné náklady činí zhruba 869,4 milionů korun bez DPH. Výše dotace EU je 623,3 milionů korun bez DPH, dotace ze Státního fondu životního prostředí ČR 36,6 milionu korun bez DPH.
Podle ředitele Útvaru koordinace evropských projektů města Plzně Ericha Beneše, jenž pro radnici zajišťuje žádosti o evropské dotace, město v minulosti ve vztahu k vodohospodářské infrastruktuře využilo maximálně možnosti, které byly. „V současném programovacím období jsou peníze na toto upozaděny a budou výrazně nižší,“ uvedl Erich Beneš.
Město Plzeň začalo první větší evropské peníze do oblasti vodohospodářství čerpat po roce 2004, tedy po vstupu do EU. Finanční podporu však získalo i předtím, a to například v roce 2002 zhruba 100 milionů korun na odstraňování povodňových škod a v roce 2004 zhruba 1,6 miliardy korun na zasíťování okrajových částí, na vodojemy, retenční nádrže. Po vstupu do EU byl realizován jako jeden z největších projekt Čistá Berounka – etapa II. Ten zahrnul intenzifikaci čistírny odpadních vod v Plzni s celkovými náklady 440 milionů korun včetně DPH (dotace z EU činila 256 milionů korun bez DPH, dotace SFŽP ČR 15 milionů korun bez DPH) a dále vybudování retenční nádrže v areálu čistírny odpadních vod I, výstavbu první etapy Úslavského kanalizačního sběrače, dobudování kanalizace v Plzni-Radobyčicích, přičemž u těchto projektů činily celkové náklady za město Plzeň téměř 438 milionů korun včetně DPH, dotace pak 299,7 milionu korun bez DPH.
Mezi nejmladší realizované projekty města Plzně v oblasti vodohospodářské infrastruktury patří kromě rekonstrukce a modernizace úpravny vody na Homolce také dostavba kanalizace v Liticích za zhruba 10,3 milionu korun včetně DPH, která zajistila napojení 300 obyvatel. Na projekt město získalo dotaci EU ve výši 4,5 milionu korun bez DPH i dotaci ze Státního fondu životního prostředí ČR ve výši 265 tisíc korun bez DPH.
