Když mi bylo -sum, dostala jsem do rodiny dva nevlastní bratry, kterým bylo -náct. Jejich největší prioritou byl šedý koutočový magnetofon, ze kterého neustále dokola zněly písně od kapel Smokie, ABBA a Puhdys. Na základě jejich pubertálního řádění samozřejmě vznikla ve Vejprtech kapela Projekt, snažící se o podobné vypalovačky, vrchol to osmdesátých let. Pro nás děti však bylo důležité, že hraje prima muzika a že, když se koutoč dotočí, páska skvělé lítá dokola a šustí. Tomu je už více jak 35 let a nyní jsem čtyřicetiletou kapelu zažila na vlastní kůži a krom zážitku, fotografií mám ještě na památku trsátko z rukou Terryho Uttleye.
Že byl narvaný sál, asi ani nemusím psát.
Měla jsem radost, že naše Tachovsko také přijelo řádně reprezentovat. V Bezdružic dorazil Stanislav Čada se svou partou. „Je to prostě super kapela, nemohl jsem si to nechat ujít. Vlastně, když byli před třemi lety v Čechách, tak jsem za nimi také jel,“ uvedl Čada.
Jako splnění velkého snu to berou Václav Chaloupek a Jana Vašíčková z Plané u Mariánských Lázní. „Jana má tu kapelu ráda a moc si přála ji někdy vidět. Tak jsem jí ten sen chtěl splnit. Já jsem navíc velký lovec autogramů, takže bylo rozhodnuto. Navíc, vždyť je to hudba naší generace, a to osobní setkání je prostě něco neopakovatelného,“ uvedl Chaloupek.
Závěrem se kapela rozloučila a pozdravila své fanoušky. „Plzeň je krásná, mají tu moc dobré pivo a skvělé publikum,“ řekl Terry Uttley. V zákulisí si pak muzikanti dali klasickou pizzu.
MarS
Foto:
Martina Sihelská
Milan Svoboda
