Třebaže je Hanuš Zápal (1885-1964) nejvýznamnějším architektem Plzně ve 20. století, byla mu zatím věnována jen velmi malá pozornost. Po několika desetiletích, kdy byl zcela zapomenut, je v současné době jeho jméno známé a mnohé realizace jsou chráněnými kulturními památkami, přesto však stále schází ucelená monografie jeho díla. Zápal přitom prakticky celý život věnoval architektonické tvorbě a záchraně památek v regionu a jeho vzhled tak významně ovlivnil.
Od roku 1910, kdy se stal zaměstnancem města Plzně, projektoval celou řadu významných veřejných budov v Plzni, především škol, sociálních ústavů, ale i staveb technického zaměření. Současně se soukromě zabýval návrhy rodinných domů a záchranou památek. Především areál barokního poutního místa v Mariánské Týnici u Kralovic byl zachráněn jeho zásluhou. V předválečné době soukromě projektoval i řadu dalších veřejných budov v západočeských městech. Zápalovo dílo, které lze vymezit obdobím 1910–1960, zahrnuje na desítkách návrhů a realizací celý vývoj české moderní architektury od neoklasicismu a pozdní secese, přes kubismus a kotěrovskou modernu, rondokubismus a purismus k funkcionalismu.
Výstava, která by měla podat první ucelený pohled na architektovu práci, se bude konat u příležitosti 130 let od jeho narození, 105 let od počátku práce v Plzni, sto let od získání titulu městského inženýra a u příležitosti roku, kdy se Plzeň stane evropským hlavním městem kultury. K výstavě, jejíž součástí budou historické plány, fotografie a dokumenty, ale také modely, bude ve spolupráci s vydavatelstvím Starý most vydána publikace, která se stane prvním významnějším uceleným připomenutím Zápalovy činnosti.
Komentované prohlídky s autorem výstavy
26. 11. 2015 a 28. 1. 2016 vždy od 17 hodin
Doprovodný program
Přednáška o modelu Sokolského pavilonu v Plzni (v rámci cyklu Jedno dílo / jeden svět)
6. 1. 2016 od 17 hodin
Otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin.
