Nový impuls dostane kostel sv. Máří Magdaleny na Krasíkově u Konstantinových Lázní, kostel Nejsvětější Trojice v Otěvěkách u Rakovníka i zaniklá tvrz Pecihrádek v Plzni.
“ Dávné plány, které jsme spřádali s prof. Jiřím Beránkem zhruba v polovině první dekády jedenadvacátého století, se nyní landartovými projekty studentů i pedagogů jeho ateliéru naplnily. Když jsme se scházeli s panem profesorem v době, kdy ještě učil na VŠUP v Praze, a jednali o jeho budoucím působení na fakultě, kterou jsem zakládal v Plzni, plánoval posunout orientaci budoucího ateliéru více směrem k zásahům do krajiny, do prostředí, ve kterém žijeme,” uvádí Josef Mištera, děkan Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara.
Projekt již čtvrtým rokem upozorňuje na význam kostelů jako duchovních center v minulosti i dnes a prostřednictvím uměleckých zásahů přivádí zpět k životu již zchátralá a zapomenutá duchovní místa v Plzeňském kraji. Smyslem projektu přitom není a ani nemůže být úplná obnova těchto staveb.
“Už samotný počet těchto záměrně devastovaných objektů je děsivý. Jejich význam však spočívá dodnes v něčem jiném. Přes pohnutý osud v sobě uchovávají paměť. Paměť místa jako duchovního centra, jako shromaždiště lidí, kteří jsou schopni se zamyslet nad tím, co přesahuje jejich možnosti,“ říká k projektu vedoucí ateliéru Socha a prostor prof. Jiří Beránek.
Realizace 2015:
Benedikt Tolar / Soustředění / 3.10. 2015 v 15 hod./ kostel sv. Máří Magdaleny na Krasíkově, Kokašice u Konstantinových Lázní. Sochař a pedagog Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ke své práci uvádí: „Na mých cestách po chátrajících svatostáncích jsem se nemohl vyhnout kostelu sv. Magdaleny na hradě Krasíkov. Často jsem kolem v minulosti jezdíval a byl jsem vždy uchvácen magií toho "zubu v krajině", který měl svůj význam už od pravěku. Když jsem poprvé nahlédl skrze stále otevřené dveře do kostela, po chvíli jsem si všiml zásuvek na zdech. V mysli mi v tu chvíli vytanula vzpomínka na trochu pejorativní označení, kterým moji křesťanští přátelé a spolužáci na AVU kostely označovali. Mluvili o nich jako o "kancelářích Božích". Napadlo mne tehdy, že by tato kancelář potřebovala i nějaký ten přijímač... Oltářní obraz, který jsem pro kostel sv. Magdaleny vytvořil, je vlastně takovou fúzí Kapoorovské optické magie, mojí „gravitační malby“ a satelitní paraboly.”
Vojtěch Soukup / Mezičlánek / 13.10. 2015 v 16 hod./ Pecihrádek v Plzni. Nyní již absolvent ateliéru Socha a prostor popisuje inspirační zdroje pro uměleckou instalaci, kterou realizoval na místě zaniklé tvrze Pecihrádek: “Hlavní inspirační motor této instalace můžeme vidět v obléhacích věžích, které samozřejmě spadají do mladší doby, než je bývalá tvrz. Tato inspirace je však na úrovni tvarově-konstrukční. Řekněme, že tato instalace zachycuje domnělý bod na časové ose, kdy se obléhání nepodařilo, a v příkopě zůstala mementa bojů. Například dobývací věž, připravená, avšak nikdy nepoužitá. Tvarový základ můžeme vidět i v různých lávkách a padacích mostech. Vzhledem k Pecihrádku můžeme vnímat tuto instalaci jako mezičlánek (propojení) dvou světů. S tímto ohledem může instalace spojovat historii s naší přítomností.
Keltské hradiště s naší realitou. Můžeme to brát jako pozvánku do minulosti. Uvědomění minulosti (historie) je cenný základ každé vyspělé civilizace.”
Jakub Hadrava / Resakralizace /20.10. 2015 v 16 hod. kostel Nejsvětější Trojice, Otěvěky. Dílo dalšího čerstvého absolventa ateliéru Socha a prostor využívá silné atmosféry místa, která pramení ze zchátralosti vybavení kostela. Autor ke své práci uvádí: „Takto "plný" a působivý prostor lze doplnit jen velmi citlivě, a to bylo cílem mé práce - doplnit kostel takovými prvky, aby návštěvník na první pohled nic nepoznal, ale aby při detailnějším průzkumu zjistil, na jak zázračném místě se nachází. Pracoval jsem neinvazivním přístupem, jako je omývání a "zrestaurování" některých prvků a stěn, pozměnění dlažby, vyvolání obrazů na zdi do prázdných rámů, přivedení denního světla do hlavního oltáře apod.“
Děkan Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara doc. Josef Mištera dodává: „Samozřejmě jedna věc jsou plány a jiný problém je realizace. Díky týmu Evropského hlavního města kultury a financím, které na podporu projektů poskytlo město Plzeň, Plzeňský kraj a Ministerstvo kultury, se geniální vize profesora Beránka a jeho plzeňské školy v průběhu let zhmotnily. Tak mohla vzniknout ve světě zcela unikátní řada sochařských děl a take je připravována kniha, která vše dokumentuje - kniha o boji umělců za člověka proti surovým a bezohledným dějinám.”
Seznam realizací:
Rok realizace Místo Název díla Autor
2012 Otín u Plané Má mysl Štěpánka Kotková
2012 Všekary Světlo Veronika Konturová
2012 Luková u Manětína Věřící Jakub Hadrava
2012 Branišova Křížová cesta Vojtěch Soukup
2013 Loreta u Týnce Kapka aneb hladina hloubky Kristýna Kužvartová
2013 Pořejov u Tachova Svatý Bartoloměj František Dvořák
2014 Nový Čestín Modlitby Štěpánka Kotková
2014 Hora sv. Václava Proud času Jakub Orava
2014 Srbice u Staňkova Prorůstání Jiří Beránek
2014 Depoltice u Dešenic Lidská krajina Monika Hrachová
2015 hrad Krasíkov Soustředění Benedikt Tolar
2015 Otěvěky Resakralizace Jakub Hadrava
2015 Plzeň - Pecihrádek Mezičlánek Vojtěch Soukup
