Takového jednání se měl muž dopustit na základě důvěry mu svěřené jeho bývalé tchyně, které měl poskytovat finanční poradenství a získávat od ní i přístupy do jejího internetového bankovnictví. V prvním případě se měl muž dopustit změny adresy pro doručování písemností u poškozené ženy, aby veškeré listiny byly z peněžního ústavu doručovány na udanou adresu obviněného.
Jako pověřený pracovník peněžního ústavu měl uzavřít bez vědomí a souhlasu poškozené smlouvu o úvěru na částku 200 000 korun, přičemž požadovaná částka mu byla následně peněžním ústavem zaslána na jeho bankovní účet. Do současné doby nebyl sjednaný úvěr v celé výši splacen a poškozené tímto vznikl dluh vůči společnosti necelých 80 000 korun.
V roce 2014 bez vědomí a souhlasu měl poškozené obviněný ukončit její spořící smlouvu u peněžního ústavu, neboť měl vědět, že poškozená měla na účet peněžního ústavu zaslat částku 150 000 korun. Do ukončení smlouvy pro vyplacení pak obviněný uvedl nejen bankovní účet poškozené, ale i svůj. Peněžní ústav následně zaslal část peněžních prostředků poškozené a část finančních prostředků obviněnému. Aby se obviněný dostal ke zbylému oběživu poškozené, měl jí uvést pod smyšlenou legendou, že uvedená částka, která byla připsána na její bankovní účet, jí byla omylem peněžním ústavem zaslána, protože se mělo jednat o jeho odměnu. Źena, která do té doby neměla ani tušení, co její bývalý zeť svým jednáním způsobil, zaslala požadovanou částku na jeho bankovní účet. Svým jednáním tak ženě způsobil škodu v přibližné výši 140 000 korun.
V roce 2016 chtěla poškozená doplatit překlenovací úvěr sjednaný v roce 2014 u pěněžního ústavu ve výši necelých 270 000 korun. Aby zmiňovanou finanční částku řádně doplatila, měl jí obviněný pod smyšlenou legendou navést k tomu, že doplatek musí peněžnímu ústavu zaslat on sám, tedy poškozená zmiňovanou částku zaslala na jeho osobní bankovní účet v domění, že převodem bude sjednaný úver doplacen, což obviněný muž neučinil. Celková škoda způsobená obviněným byla vyčíslena na necelých 500 000 korun. V případě prokázání viny mu v pravomocném rozhodnutí může hrozit až 5letý trest odnětí svobody.
Podvod § 209 tr. zákoníku
Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou.
Úvěrový podvod § 211 tr. zákoníku
Kdo při sjednávání úvěrové smlouvy nebo při čerpání úvěru uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí.
