Rodiče za vyhozené jídlo každý rok zaplatí až 2,5 miliardy korun. Do akce Skutečně zdravé školy „Miluji jídlo, neplýtvám“ se zatím přihlásily ze Západočeského kraje dvě školy, a to z Dobřan a Zbiroha.
Zapojené školy z Plzeňského kraje:
1. Základní škola Dobřany, okres Plzeň jih
2. Základní škola J. V. Sládka Zbiroh
Podle zaměstnanců školních jídelen skončí jako odpad 20 až 35 procent připraveného jídla. „Toto množství odpovídá našim zjištěním ve školních jídelnách. V některých jídelnách je to méně, v některých množství vyhozeného jídla tvoří až třetinu všech připravených pokrmů,“ říká Tomáš Václavík, ředitel programu Skutečně zdravá škola.
Jak vyplývá ze statistik ministerstva školství, bylo v loňském školním roce v zařízeních školního stravování vydáno přibližně 383 milionů pokrmů (snídaní, svačin, obědů a večeří). Iniciativa Skutečně zdravá škola spočítala, že na přípravu těchto pokrmů je ročně použito přibližně 136 tisíc tun potravin. Pokud 20 až 35 procent z tohoto množství skončí v koši, pak je to ročně 27 tisíc až 48 tisíc tun potravin. Toto množství si můžeme představit jako 1 600 plně naložených nákladních vozů Tatra o nosnosti 30 tun. Pokud by se nákladní auta postavila za sebe, tvořila by kolonu dlouhou 5,6 kilometru. Pokud toto množství přepočteme na porce o velikosti 500 gramů, tak se každý rok vyhodí 96 milionů porcí pokrmů. Rodiče každý rok celkem za školní stravování svých dětí zaplatí přibližně 7,5 miliardy korun. Z toho vyplývá, že až 2,5 miliardy korun (35 %) skončí jako odpad.
Iniciativa Skutečně zdravá škola proto přichází s výzvou ke snižování plýtvání potravinami nejen ve školních jídelnách. „Vyzýváme všechny školy, aby se zapojily do akce „Miluji jídlo, neplýtvám“ a zavázaly se snižovat množství odpadu ve školních jídelnách. Připravili jsme pro pedagogy řadu návodů a vzdělávacích metodik, jak žáky a studenty vzdělávat o dopadech plýtvání potravinami a o možnostech řešení,“ doplňuje Václavík.
Do výzvy se zatím zapojilo 21 škol. „Rádi bychom, aby se do výzvy zapojilo co nejvíce škol. Zjistili jsme, že množství vyhazovaného jídla ve školních jídelnách je opravdu velké a zaslouží si naši pozornost. Nejen že takto plýtváme přírodními zdroji a penězi rodičů, ale také tolerujeme, že vyhazovat kvalitní potraviny je v pořádku. To není dobrý vzor pro budoucí rodiče,“ říká Tom Václavík.
Následně poté, co se školy do výzvy zapojí, by učitelé měli provést mezi žáky a studenty osvětu o problematice dopadů plýtvání potravinami a představit jim možnosti jeho předcházení. Poté se školy pustí do auditu – zjistí, jaké množství potravin se v jejich školní jídelně vyhazuje. Škola, která se do výzvy „Miluji jídlo, neplýtvám“ zapojí, vypracuje akční plán, ve kterém si stanoví konkrétní cíl snížení množství odpadu z jídelny a ten se snaží naplňovat.
Předcházení a snižování plýtvání potravinami je jednou z nejlepších možností, jak zachovat přírodní zdroje a chránit přírodu. Snižováním množství vyhazovaného jídla ve školních jídelnách snižuje škola svoji uhlíkovou stopu, snižuje množství odpadu na skládkách či ve spalovnách, pomáhá zachovat přírodní zdroje používané k produkci potravin, a navíc vychovává děti k úctě k jídlu v době, kdy stovky milionů lidí na světě každý den hladoví - nemluvě o snižování nákladů na nákup potravin, které se nesní! A samozřejmě snižuje náklady za odvoz odpadů z jídelny.
