Za potravou jich sem létá velké množství, často ale končí s popálenými křídly.
Ochraně ptactva před úrazem na vedení vysokého napětí se energetici věnují již tradičně, v západních Čechách od konce devadesátých let. Ještě déle pak trvá spolupráce s ekology. Historicky důležitým partnerem je především plzeňská záchranná stanice živočichů, která spolupracuje se Západočeskou pobočkou České společnosti ornitologické.
„Nejedná se o naší první akci tohoto typu, společně s energetiky jsme zabezpečili již několik podobných a pro volně žijící druhy ptáků nebezpečných tras vedení vysokého napětí. V roce 2015 na pastvinu zaletěl i námi vysílačkou vybavený a monitorovaný mladý luňák červený. Ten byl okroužkován na hnízdě cca 4 km od této pastviny a sloupu, kde byl loni v červenci zasažen el. proudem a uhynul. Jsme rádi, že energetici naší urgentní prosbu vyslyšeli a operativně tuto linku zabezpečili přednostně,“ říká vedoucí Záchranné stanice živočichů Plzeň Karel Makoň.
„Na místě naši technici provedli kontrolu a konzultovali možnost osazení ochran ptactva. Po vzájemném odsouhlasení části vedení s ornitologickou společností jsme vydefinovali sedm podpěrných bodů VN, na kterých četa PPN osadila ochrany tak, aby již k těmto případům nedocházelo,“ vysvětluje Miloslav März, vedoucí odboru Sítě společnosti ČEZ Distribuční služby.
Cílem úprav vedení je zabránit úrazům či úhynu ptactva způsobeného jejich dosednutím na elektrické vedení. Ochranné prvky se osazují zpravidla na podpěrné body (sloupy, stožáry) vedení vysokého napětí. Na západě Čech jde nejčastěji o plastové ochrany, které se přetahují přes izolátory. Dalším způsobem ochrany ptactva na vedeních je používání ochranných konzol. Opeřenci tak nemohou usedat na místa, kde mohou křídly nebo tělem propojit živou část s uzemněnou stožárovou konstrukcí.
Od roku 2008 investovala do zabezpečení vedení vysokého napětí před úrazem ptáků na rizikových územích vytipovaných ve spolupráci s ornitology více než 100 milionů Kč.
foto: desop a čez
