Klatovské nemocnici přibývá dárců plazmy

„Je zajímavé, že ze začátku byla většina odběrů placená. Tu takzvanou kompenzaci za náklady a čas strávený na transfuzním oddělení si dříve nechávaly vyplatit až tři čtvrtiny dárců. Pak se ten poměr ale měnil. Dnes požaduje platbu jen každý pátý nebo šestý dárce,“ říká vedoucí lékařka transfuzního oddělení Klatovské nemocnice Jana Zítková s tím, že ovšem vícečetné neplacené odběry jsou stejně jako v případě dárcovství krve oceňovány Českým červeným křížem resp. udělením plakety Prof. MUDr. Jana Jánského. Za placené odběry se ocenění neuděluje. Je ale možné si pravidelným dárcovstvím plazmy za rok přivydělat přes sedm tisíc korun.

Přestože počty odběrů rostou, domnívá se lékařka, že v Klatovech a v okolí města je potenciál, aby dárců bylo ještě více. Nemocnice nové dárce ráda uvítá. Kapacity odběrových křesel jsou zatím dostatečné a v případě zvýšeného zájmu lze přidat další termíny odběrů jak v pracovní dny, tak případně i víkendové.

V současnosti má nemocnice čtyři odběrová křesla. Odběr trvá necelou hodinu a několik minut zabere příprava křesla pro jiného dárce. Asi 70 procent dárců chodí jednotlivě. Zbylí pak společně po dvou i třech, aby si při odběru popovídali. A mezi skupinovými dárci je i několik rodin.

I z tohoto důvodu jsou odběry naplánovány na konkrétní časy. Provádí se každý pracovní den v 7:30, 9:00, 10:30 a ve 13 hodin.  V pátek pak také od 6:30 a ve středu jsou i odpolední odběry od 14:30 a 16 hodin. K odběrům je třeba se předem objednat po telefonu. Aby si mohli zájemci termín v klidu vybrat, aktualizují se volné kapacity každý den na webu nemocnice a to vždy na pět dní dopředu. 

„Nejvíce využívané jsou pátky. Ty jsou skoro vždy plné. Řada lidí si zřejmě už po odběru bere volno a prodlouží si tím víkend,“odhaduje Jana Zítková.

Pravidelný nárůst odběrů si vysvětluje tím, že obyvatelé Klatovska cítí stále společenskou zodpovědnost. „Přibývají nám tak i dárci krve. To je jen dobře. A část klientů odběry plazmy a krve dokonce kombinuje, což je úplně nejlepší,“ doplňuje lékařka. Bohužel se ale setkává s tím, že někteří dříve pravidelní dárci, buď odběry omezují, nebo dokonce přestávají chodit úplně kvůli tomu, že je zaměstnavatelé nechtějí uvolňovat z práce.

Dárcem plazmy může být podobně jako u krve každý zdravý člověk starší 18 let. Při odběru se získává až 800 mililitrů. U krve je to zhruba polovina. Přesto ale po odběru plazmy nebývá dárce unaven a darovanou tekutinu si tělo znovuvytvoří rychleji než krev. Darovat plazmu tak lze každých 14 dnů. Krev nejdříve po dvou měsících a to nanejvýš pětkrát do roka. 

„V případě plazmy neodmítáme žádného vhodného dárce, jak je tomu někdy u krve. Užití plazmy není také závislé na krevní skupině dárců a nestane se, že by plazma nenašla využití před exspirací. Plazmu lze totiž skladovat až tři roky a navíc její využití je mnohem širší než v případě krve,“ doplňuje Jana Zítková.

Kromě klinického využití, kdy se plazma podobně jako krev užívá k transfuzi, má i využití ve farmacii. Hlavně tedy plazmatické bílkoviny, které jsou nenahraditelným základem pro výrobu léků a derivátů plazmy k léčbě těžkých nemocí i komplikovaných zranění. Pomáhají konkrétně při léčbě rozsáhlých popálenin, při náročných chirurgických zákrocích včetně transplantací, s léčbou onemocnění jater a plic, při léčbě dětí s HIV nebo pokousaných zvířaty se vzteklinou. A v neposlední řadě je základem pro léky, jež potřebují k životu lidé s poruchou srážlivosti krve nebo s poruchou imunitního systému. Například pro léčbu jednoho pacienta s hemofilií na jeden rok je potřeba až 1200 odběrů plazmy od dárců.

Plazma je součástí takzvané plné krve. Je v ní zastoupena 57 procenty. Sama je pak z největší části tvořena vodou, dále obsahuje minerály, ale nejvýznamnější složkou jsou plazmatické bílkoviny. „Obsahuje víc než 120 různých proteinů plnících životně důležité funkce, jako například ochrana proti infekcím nebo srážení krve při poraněních. Proces, při kterém se plazma získává, se nazývá plazmaferéza. V jejím průběhu se z krve odděluje tekutá plazma a dárci se vrací červené a bílé krvinky a krevní destičky,“ doplňuje Jana Zítková.

Komentáře