A nesouhlasí také s tím, aby byli tito žáci přednostně zařazováni do tříd základních škol, kde tímto krokem může dojít ke snížení kvality výuky pro všechny žáky.
Od nového školního roku se plánuje zrušení Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání - příloha vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením, což velmi vážně poškodí osvědčený systém jejich vzdělávání. Lehké mentální postižení představuje výrazné omezení rozumových schopností a většina žáků s tímto postižením se nemůže úspěšně vzdělávat v běžných třídách základní školy společně s velkým počtem žáků bez postižení.
Odborníci ze speciálního školství se shodují v tom, že zamýšlená podpůrná opatření nemohou u žáků s mentální retardací vést ke kompenzaci jejich vzdělávacích problémů a neumožňují dosažení maximálního rozvoje jejich potenciálu.
Pedagogičtí pracovníci základních škol mají oprávněnou obavu z „inkluze“ v současné době přejmenované na „společné vzdělávání. Chybí jim vzdělání a praxe v oboru speciální pedagogika a zkušenosti s využíváním podpůrných opatření. Za ideální řešení, které vyřeší většinu problémů inkluzivního vzdělávání, se považuje zapojení asistentů pedagoga do vzdělávacího procesu, přičemž se nebere v úvahu skutečnost, že asistent pedagoga, nikdy nemůže nahradit učitele, natož speciálního pedagoga.
Navrhovaný vzdělávací systém bude velmi nákladný a organizačně náročný. Odborníci se obávají, že pokud bude realizován i v případě, kdy MŠMT ČR nebude mít dlouhodobě zabezpečené finanční prostředky, bude to mít velice vážné důsledky pro celé školství.
Rada Plzeňského kraje ukládá náměstkovi hejtmana Plzeňského kraje Jiřímu Stručkovi informovat ministryni školství, mládeže a tělovýchovy o přijatém usnesení.
