„V roce 1934 odjela Tita, jak zněl její francouzský pseudonym, do Paříže, kde se stala členkou tamější surrealistické skupiny La Main a plume (Ruka s perem),“ vysvětluje historička umění Anna Pravdová, která malířčino francouzské působení popsala v knize Zastihla je noc – Čeští umělci ve Francii roku 1938. Stejně se jmenovaly i výstavy, uspořádané vloni v Chebu a Brně, kde byly představeny i Titiny práce. „V Paříži ilustrovala básnické sbírky, přispívala do skupinového časopisu a to i po okupaci Francie v letech 1940 – 1942, což se jí stalo osudným,“ uvádí Pravdová. V roce 1935 vytvořila například portrét Marie Janotové, první ženy známého českého novináře a dramatika Ferdinanda Peroutky. Půvabné jsou však i její kreslené příběhy pejska Winkleho, které vytvářela pro anglické noviny za svého pobytu v Londýně roku 1937.
„Když jsem vydala knihu Zastihla je noc, měla jsem probádánu pařížskou část Titina života,“ svěřuje se kunsthistorička Anna Pravdová a dodává: „V Paříži dodnes žijí lidé, někdejší členové surrealistické skupiny, kteří si Titu pamatují. Vzpomínají, že byla velmi krásná. Také byla postižená hluchotou, s lidmi se dorozumívala psaním na papírky a kresbami“. K propojení s rodinou Brummelových, která zase shraňovala jak některá díla, tak řadu památek na svoji talentovanou příbuznou, došlo vlastně náhodou. „Díky zvídavosti plzeňského publicisty Davida Růžičky došlo k mému propojení s panem Michalem Brummelem, který měl zase zdokumentovanou tu fázi Titina života, která předcházela jejímu odchodu do Paříže,“ usmívá se Pravdová.
Tita se narodila 6. června 1909 v Královských Vinohradech (od roku 1922 součást Prahy) do rodiny obchodníka Karla Hirsche a jeho ženy Elsy, rozené Brummelové. Za bratranci Janem a Leo Brummelovými, klienty i přáteli architekta Adolfa Loose, zajížděla také do Plzně. Edita neměla profesionální výtvarné vzdělání, vystudovala gymnázium a živila se módním návrhářstvím. Ač výtvarný samouk, díky výraznému talentu se prosadila i jako výtvarnice a ilustrátorka. Slibnou mezinárodní kariéru v kruhu pařížské bohémy zničila válka a snaha nacistů o vyhlazení evropských Židů. Během protižidovské razie z 16. a 17. června 1942 byla odvlečena se stovkami židovských žen do tábora na okraji Paříže. Cesta do Osvětimi v transportu č. 32, kde Titino jméno nalezneme pod č. 80, byla cestou poslední. Tehdy byl zřejmě zničen i Titin pažíský ateliér. „Její dílo je rozeseté po celé Evropě,“ konstatuje současný majitel Brummelova domu a iniciátor nové expozice, Michal Brummel a dodává: „Výstavka, připravená Annou Pravdovou ve spolupráci s Hedvikou Marešovou by měla také pomoci s hledáním Titiných prací, možná někdo z návštěvníků bude mít nějakou informaci,“ konstatuje Michal Brummel. Do budoucna se plánuje také vytvoření monografie, přibližující životní osud i díly Edity „Tity“ Hirschové.
Výstavu mohou zájemci shlédnout během běžných prohlídek Brummelova domu.
V rámci Podzimních večerních čtvrtků v Brummelově domě se bude 29. září 2016 od 18 hod. konat také přednáška kunsthistoričky Anny Pravdové, kurátorky Národní galerie v Praze, nazvaná: Edita Hirschová a další čeští umělci ve Francii 1938 – 1945
Po obsazení Československa německou armádou našla řada českých umělců útočiště ve Francii, kde pobývali již před válkou (Josef Šíma, František Kupka, Alén Diviš) či tam uprchli těsně po okupaci (Adolf Hoffmeister, Antonín Pelc). Přednáška se bude věnovat jejich rozmanitým osudům a tvorbě ve složitých podmínkách, s důrazem na životní příběh mladé talentované malířky Edity Hirschové, až do svého zatčení a deportace členkou pařížské surrealistické skupiny Ruka s perem.
Vstupné: 120,-Kč, snížené 60,-Kč
