Masarykovo náměstí je od svého vzniku ve 13. století prostranstvím, které bývalo vnímáno jako centrum všeho dění. V dobách před rokem 1938 si místní obyvatelstvo, zřejmě po celé generace, vystačilo s pouhým „náměstím“ a v období okupace bylo náměstí pokřtěno jménem německého vůdce. V minulém režimu se zase jmenovalo Gottwaldovo. Historické jádro města je vyhlášeno městskou památkovou zónou. Prostor náměstí je hodnotným městským interiérem, mimořádně významná je renesanční radnice s překrásnou sgrafitovou výzdobou fasády.
Projekt „Revitalizace Masarykova náměstí v městské památkové zóně Stříbro" napomohl zlepšení stavu veřejného prostranství a zklidnění dopravy. Jeho podstatou bylo omezení počtu parkovacích míst a jejich rovnoměrné rozmístění okolo pochozí plochy náměstí.
„V rámci projektu byla přemístěna komunikace ze středu náměstí do okolí centrální plochy. Zvýšil se také počet přechodů pro chodce, které slouží i jako retardéry. Obyvatelé tak mohou už několik let využívat náměstí jako klidovou zónu s odpovídajícím vybavením. Plocha náměstí je bezbariérová. Nově zde funguje informační systém, který návštěvníky naviguje k městskému úřadu, restauracím nebo k historickým památkám,“ uvedl Karel Hron, pověřen vedením Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad.
Při projektu revitalizace muselo město spolupracovat s archeology Západočeského muzea v Plzni, neboť se při průzkumech narazilo na tři vrstvy původních historických dlažeb. „Zhruba třicet centimetrů pod povrchem se nacházela barokní dlažba, která vznikla současně s morovým sloupem ve Stříbře. Padesát centimetrů pak renesanční dláždění a sedmdesát centimetrů velmi kvalitně zachovalá gotická dlažba z přelomu 13. a 14. století. Veřejnost se s dlažbou může seznámit na náměstíčku před Městským muzeem ve Stříbře,“ sdělil Ivo Grüner, předseda Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad a náměstek hejtmana Plzeňského kraje.
