Vyplývá to z takzvaného závěrečného účtu, jenž představuje kompletní přehled hospodaření města nejen jako celku, ale i v rozlišení na magistrát, městské obvody a příspěvkové organizace. Účetní závěrku a závěrečný účet schválili ve čtvrtek zastupitelé. Vyplývá z něj mimo jiné i to, že ve srovnání s rokem 2015 městu vzrostly provozní příjmy, stejně tak vzrostlo kladné provozní saldo, zvýšily se příjmy z poplatků a další.
V porovnání s upraveným rozpočtem jsme do městské kasy získali víc peněz z daní, ale i ostatních poplatků. Celkově byl rozpočet příjmů naplněn oproti upravenému rozpočtu na 102,7 procenta, což ve skutečnosti znamená překročení o 166 milionu korun. Na straně výdajů došlo k úspoře v celkové výši 178 milionu korun, týkala se zejména provozních výdajů úřadů, výdajů na správu majetku. Část provozních úspor byla v personální oblasti a díky levně vysoutěženým nákupům energií, také se týkala nižších výdajů na daňové povinnosti města. „Na straně provozních výdajů je významná úspora transferu v oblasti MHD, kde jsme v rozpočtu uvažovali s předběžným odborným odhadem prokazatelné ztráty provozu MHD ve výši 833,2 milionu korun. Skutečná výše za rok 2016 činila 777,8 milionu korun. Tento přeplatek bude příjmem roku 2017,“ vysvětlil ekonomický náměstek primátora Pavel Kotas.
Oblast příjmů vylepšily příjmy z cizích daní, kdy finančním úřadem byly převedeny daně ve výši 3,694 miliardy korun, což odpovídá plnění k upravenému rozpočtu na 102,3 procenta. „Vzhledem k příznivému inkasu daní došlo již v průběhu 2016 k navýšení rozpočtu příjmů z cizích daní o 140 milionů korun. Příznivě se vyvíjely zejména daň z příjmu právnických osob a daň z příjmu fyzických osob,“ vysvětlil Pavel Kotas. V případě příjmů z poplatků Magistrátu města Plzně činí inkaso poplatků 264,5 milionu korun, což odpovídá plnění k upravenému rozpočtu na 116,2 procenta. Zde se krom jiného promítl i mírně zlepšený příjem plateb za komunální odpad díky velmi dobré platební morálce. Na 103,3 procenta byly naplněny příjmy z pronájmu městského majetku, zejména jde o příjmy z pronájmu vodárenské infrastruktury, teplárenské infrastruktury, domů a bytového fondu, sportovišť a majetku MHD.
V oblasti provozních výdajů magistrátu činí běžné výdaje neboli výdaje na činnosti úřadu, provoz a údržbu budov úřadů 686 milionu korun, což odpovídá plnění k upravenému rozpočtu na 97,4 procenta. Plnění k upravenému rozpočtu ve výši 98 procent tvoří výdaje spojené s provozem a údržbou městského majetku, jako jsou například komunikace, veřejné osvětlení, zeleň, správa bytového fondu, sportoviště a podobně, jde o částku 748,7 milionu korun. Na provoz příspěvkovým organizacím město loni poskytlo 910 milionu korun. Provozní výdaje města meziročně narostly pouze o 1,3% oproti provozním příjmům města, které rostly o 4,2%. Zvyšuje se tak výrazně provozní saldo hospodaření města a vytváří tak prostor pro budoucí investice.
U kapitálových výdajů města tvoří největší část stavební investice, kdy z upraveného rozpočtu 741 milionu korun bylo k 31. prosinci 2016 vyčerpáno 672 milionu korun, tedy 90,6%. Mezi významné realizované akce patřila rekonstrukce hlavní tribuny stadionu ve Štruncových sadech, budování náhradního hřiště pro TJ Slovan Spoje, Rekonstrukce tramvajové trati Karlovarská – 3. etapa, Chvojkovy lomy a další.
Saldo hospodaření města dosahuje 1,233 miliardy korun. „Takto vysoké saldo hospodaření je dáno několika faktory. V průběhu roku 2016 došlo k několika legislativním změnám s pozitivním i negativním vlivem na rozpočet města. Růst ekonomiky, větší zaměstnanost a růst platů ve veřejném sektoru díky nařízením vlády. Rapidně se snížila hodnota salda DPH a platby daně z nabytí nemovitých věcí oproti původním předpokladům, což bylo dáno změnou zákonů. Zároveň na výdajové straně jsme již při schvalování rozpočtu na rok 2017 upozorňovali na fakt, že mnoho stavebních akcí začínajících v roce 2016 bude dokončeno a fakticky uhrazeno až v roce 2017. Tento fakt potvrzuje i skladba salda roku 2016. Velkou část salda tvoří příjem platby od Vodárny Plzeň za vodárenskou infrastrukturu spolu se zvýšenými daňovými a nedaňovými příjmy a úsporami výdajů,“ doplnil Pavel Kotas.
Závazky města Plzně jsou dlouhodobě s velkou rezervou plněny. „Evropská investiční banka i Ministerstvo financí ČR hodnotí Plzeň několika ukazateli, ve kterých se zlepšujeme. Například poměr provozních příjmů města k celkovým závazkům vychází na 3,15%. Pokud by člověk s průměrnou měsíční mzdou 27 000 korun platil takovou měsíční splátku, tak by splácel cca 850 korun,“ dodal Pavel Kotas.
