Zhruba s týdenním předstihem než v roce minulém se na Rokycansko opět vrátili čápi. Konkrétně na komín Základní školy v Oseku, kde již několik let pravidelně hnízdí. Rokycanští ochránci přírody jej měli možnost pozorovat při pravidelných kontrolách hnízdišť a v souvislosti s vyhledáváním nebezpečných míst pro migraci obojživelníků na místa rozmnožování, které v brzké době nastane.
Jde zatím o první pozorování čápa bílého v jarním období na Rokycansku, nicméně je dobré připomenout, že díky letošní mírné zimě řada čápů neodletěla a zimovala v České republice. Zároveň se jedná o první čapí navrátilce – zřejmě samce, který na hnízdiště v Oseku, ale i jinam přilétají první, a bude záležet na něm, zda si komín školy již tradičně zvolí společně s čapí partnerkou k letošnímu hnízdění. To začne za několik málo dnů, tedy v průběhu měsíce dubna.
Čáp bílý patří do řádu brodivých a čeledi čápovitých sdružujících 19 druhů. Je rozšířen ve střední a východní Evropě, na Balkáně a ve Španělsku, hnízdí také v severní Africe, Turecku a střední Asii.
U nás patří čáp k nejoblíbenějším ptákům, žijícím v těsné blízkosti člověka. K nám přilétají proto, aby zde vyvedli své potomky. Jarní přílet na hnízdiště začíná koncem března a vrcholí v první polovině dubna. Na Rokycansku je pravidelně pozorován na hnízdištích kolem 10. dubna, i když v posledních letech se termín jeho příletu posouvá směrem kupředu. Jakmile čápi svá hnízda obsadí, začnou je pečlivě opravovat, čistit a přistavovat. Hnízdní materiál tvoří větve, klacky, drny a případně další čápem nalezené materiály. Tuto činnost provádí zpravidla samec, který přilétá ze zimoviště dříve než-li samice. První vejce snáší samička v druhé polovině dubna a sedí na nich v rozmezí 29 až 33 dnů. Ze dvou až pěti vajíček se ptáčata rodí v rozmezí tří až pěti dnů. Jsou slepá, pokrytá jen bílým prachovým peřím. Rodiče je krmí zpočátku natrávenou potravou složenou z žab, rybek a hrabošů. Za bedlivého dozoru starých čápů mláďata dospívají asi po dvou měsících, kdy se sama učí létat.
Po vyvedení mláďat svá hnízda opouštějí už na konci srpna, aby se společně s ostatními vydali na dalekou pouť. Naši čápi odlétají na svá zimoviště přes Maďarsko, Bulharsko do Turecka, a odtud přes Malou Asii a východní pobřeží Afriky až k jejímu nejjižnějšímu cípu. Na své cestě za teplejším podnebím překonají vzdálenost téměř 10.000 km a denně uletí 150 až 300 km. U nás čápi hnízdí především v rybničnatých a bažinatých oblastech, osidlují však i krajinu jiného typu. Hnízdo si staví na stromech, střechách, komínech případně sloupech elektrického vedení. Průměr hnízda dosahuje 80 až 250 centimetrů a jeho hmotnost může dosahovat až 900 kilogramů. Čáp je poměrně velkým ptákem - měří kolem jednoho metru. Hmotnost se pohybuje u samce od 3,0 do 4,4 kilogramů, samice od 3,0 do 3,6 kilogramů a rozpětí jeho křídel téměř dosahuje délky dvou metrů. Bílé zbarvení těla výrazně kontrastuje s černými letkami na křídlech a červenou barvou zobáku a nohou. Samička je rozeznatelná jen díky poněkud menší velikosti. Staří ptáci mají na krku poněkud delší pera, mladí ne. Mimoto poznáme mladého ptáka podle zpočátku černého a později dlouho světle červeného zobáku s tmavou špičkou. Pohlavně dospívá čáp až třetím rokem života, hnízdit začíná však ve věku 4 až 6 let a dožívá se 8 až 14 let, přičemž nejvyšší zjištěný věk čápa byl zjištěn 27 let! Zajímavá je i potrava čápů. Z dřívějších žab dnes největší položku tvoří hraboš polní. Proto má dnes čáp význam i pro zemědělství. V době hnízdění může jeden čáp ulovit i několik desítek hrabošů za den. Kromě jiného však čápi mohou lovit i jiné drobné savce, obojživelníky, plazi, ryby a nepatrně i ptáky. Důležitou potravní složku představuje hmyz, zejména brouci, sarančata, kobylky a občas i mršiny.
Na Rokycansku se v poslední době začíná čápům opět dařit. "Pravidelně hnízdí nejen v Oseku, ale i Mirošově a někdy i Zbiroze. Připravených možností k hnízdění je na Rokycansku však podstatně více, např. v Klabavě, Kařeze, Rakové a na několika dalších místech, které rokycanští ochránci pravidelně sledují," říká šéf rokycanských ochránců Pavel Moulis.