Měření tímto přístrojem umožňuje určit rozsah poškození, přítomnost dutin i stanovit mocnost zbytkové stěny kmene nebo větších větví stromů. Poté lze výpočty zjistit míru pravděpodobnosti zlomu kmene nebo větve v daném místě. Přístrojem chtějí odborníci z oddělení urbanistické zeleně Úseku lesů, zeleně a vodního hospodářství SVSMP postupně zkontrolovat všechny stromy s potenciálním vnitřním poškozením kmene. Nejdříve přijdou na řadu stromy v městském sadovém okruhu, který je nejnavštěvovanějším městským veřejným parkovým prostorem.
„Akustický tomograf je důležitým pomocníkem při komplexním odborném hodnocení stavu stromů. Napomáhá správcům zeleně zjistit, v jaké kondici je zkoumaný strom a zda jeho poškození neohrožuje bezpečnost lidí a majetku. Výstupy měření také přispívají k rozhodnutí, zda je opravdu nutné větve nebo kmen kvůli hrozícímu pádu odstranit,“ uvedl náměstek pro dopravu a životní prostředí Michal Vozobule.
Městský sadový okruh zahrnuje Smetanovy, Kopeckého, Šafaříkovy a Křižíkovy sady, Mlýnskou strouhu, sady 5. května a sady Pětatřicátníků, kde roste celkem přibližně 420 stromů. Jde například o letité jírovce, jasany, akáty, jilmy, javory, lípy, platany, ale i katalpy, magnolie, liliovníky, sakury a další druhy.
„Zdravotní stav a vitalitu řady zdejších stromů dlouhodobě sledujeme, a to i vzhledem k mnoha zásahům, které probíhaly v jejich blízkosti a s velkou pravděpodobností jim neprospěly. Následkem mnoha výkopových prací souvisejících s opravami nebo přeložkami sítí technické infrastruktury, které se v minulosti uskutečnily v kořenových prostorech stromů, často dochází k poškození kořenů a rozvoji houbových onemocnění. Ta mají největší vliv celkovou stabilitu stromu,“ vysvětlila Kamila Kindlová ze Správy veřejného statku města Plzně.
Metoda akustické tomografie je založena na měření rychlosti průchodu akustického signálu ve dřevě stromu. Měření se provádí prostřednictvím snímačů signálu, které se nainstalují na obvod kmene nebo větve. „U kmenů s dutinami se výrazně prodlužuje dráha, kterou musí zvukový signál urazit, a tedy klesá rychlost zvukového signálu. Také změna vlastností dřeva způsobená hnilobou se projeví zpomalením signálu, ovlivní jej i tuhost dřeva,“ popsala princip metody Kamila Kindlová. Přesnost měření závisí na počtu snímačů, tvaru kmene, vhodně zvolené měřící výšce, ale také na klimatických podmínkách. „Nejlepší výsledky vykazují měření prováděná za teplého a suchého počasí,“ upřesnila.
Vysvětlila, že metoda umožňuje zjistit rozsah a polohu degradovaného dřeva nebo dutiny uvnitř kmene, vypočítat pravděpodobnost selhání kmene zlomem při maximálním nárazu větru a zhodnotit vliv zjištěného defektu na celkový stav hodnoceného stromu. Dále poskytne údaje o mocnosti zbytkové (nepoškozené) stěny kmene, které lze využít pro další zkoumání stavu stromu. „Ani tyto sofistikované metody nám však neřeknou nic o stavu kořenů, které jsou zásadní mechanickou kotvou stromu. Proto u jedinců, kde předpokládáme závažná poškození kořenů a ohrožení provozní bezpečnosti, zadáváme takzvané tahové zkoušky, které určí provozní bezpečnosti stromu jako celku,“ doplnila.
Správa veřejného statku města Plzně plánuje poté, co otestuje vybrané stromy v městském sadovém okruhu, proměřit vytipované stromy i v dalších exponovaných lokalitách, například u dětských hřišť, v alejích nad chodníky a podobně.
Akustickou tomografii využívají v posledním desetiletí ve velkých městech správci zeleně čím dál častěji. Využívají ji také specialisté – arboristické firmy zabývající se odbornými posudky stromů, dendrologickými průzkumy, zpracováním plánů dlouhodobé péče, návrhy ošetření a řezů stromů.
