Kuriózní případ řešila v pátek v odpoledních hodinách záchranná stanice živočichů v Rokycanech. V průjezdu zdejší nemocnice se vyskytla zmije. Naháněla tak strach nejenom pacientům, ale i lékařskému personálu. Díky rychlému zásahu ochránců přírody byla zmije odchycena a vypuštěna na vhodnější lokalitě. V tomto týdnu je to další případ, kdy se zmije dostala do blízkosti člověka.
Zmije obecná se zpravidla vyskytuje v lesnatých a vlhkých biotopech, kde vyhledává zarostlé okraje cest porostlé křovinami, lesní slunné paseky s pařezy a porosty borůvčí. Má velmi proměnlivé zbarvení, od světle šedé až po téměř černé. Živí se především hraboši, žábami či ještěrkami. Na svoji kořist obvykle číhá, případně se k ní opatrně plazí. Po jejím uštknutí čeká až jed začne působit a kořist zemře. Kořist zpravidla začíná polykat od hlavy, což může trvat i několik minut. Rozmnožování probíhá od dubna do května, přičemž samci spolu obvykle bojují o samice. Vztyčují přední část těla a vzájemně se přetlačují s cílem přitisknout soka k zemi. Samice rodí obvykle jednou za dva roky tři až dvacet mláďat. Zárodek je vyživován jednoduchou placentou, takže lze hovořit o živorodosti. Hlavními nepřáteli zmijí jsou ježci, tchoři, divoká prasata a z ptáků pak sovy, dravci, volavky či čápi. Největší ztráty na populaci zmijí však způsobuje člověk. Nejen, že ji aktivně pronásleduje, ale ničí i její přirozené prostředí. Uštknutí zmijí obecnou je zřídka člověku smrtelně nebezpečné. Had má k použití jen jednu až dvě třetiny člověku smrtelné dávky jedu. Snad jen ve výjimečných případech / děti, alergické či nemocné osoby …/ může dojít ke komplikacím. K uštknutí dochází především v důsledku nepozornosti a lehkomyslnosti, tzn. být např. při sběru lesních plodů pozorní kam šlapeme a výhodou je i pevná obuv. Zmije obvykle zmizí dlouho předtím, než ji spatříme a přítomnost člověka nikterak nevyhledává.
V tomto krásném jarním období vyjíždějí rokycanští ochránci přírody i několikrát denně za nejrůznějšími zvířecími pacienty. Kromě klasických zranění různých druhů živočichů se začínají v přírodě objevovat i první mláďata. Kromě odchytu a přenosu zmijí se ochránci přírody v tomto týdnu např. zabývali i vysvobozením zachyceného rorýse obecného na bytovce v Holoubkově. Rorýs se při hledání vhodného místa k hnízdění zachytil za krk v panelové spáře za zbytek rybářského vlasce, který sem zřejmě přinesl vrabec. Naštěstí vše dobře dopadlo a rorýs byl po krátké době vypuštěn. I zde se opět projevila výborná součinnost s nálezci pacientů, v tomto případě s paní RNDr. Šandovou, bez jejíž pomoci by rorýs zcela jistě uhynul. Jsme rádi, že podobných lidí přibývá a zvířecí záchranáři jsou voláni jen k případům, kdy je to skutečně potřeba. Zásluhu na tomto stavu mají sdělovací prostředky, které seriózní formou informují nejširší veřejnost.
