Program definuje cíle, ke kterým by se mělo město v oblasti kultury na příštích deset let přihlásit. Současně stanoví opatření, jež mají zajistit nejen správu i stabilizaci kulturních aktivit ve městě, ale i jejich rozvoj. Na vzniku se podíleli zástupci města, plzeňských kulturních institucí, odborníci i samotní občané. Schválený program bude zveřejněn na stránkách města Plzně www.plzen.eu.
„Plzeňská kulturní scéna a její aktéři prošli v uplynulých deseti letech dynamickým vývojem a profesionální proměnou, kterou významně posílil projekt Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015. Plzeň má špičkový umělecký a kulturní potenciál a může se stát pro celou Českou republiku modelovým příkladem udržitelnosti pozitivních dopadů stimulace rozvoje města kulturou a její koncepční podporou. Není bez zajímavosti, že například dotační podpora aktivit v oblasti kultury je v Plzni soustavně rozvíjena již přes 20 let, což je v tuzemském prostředí zcela unikátní,“ přiblížil první náměstek primátora Martin Baxa. Program rozvoje kultury města Plzně na období 2020 - 2030 navazuje na stávající strategický dokument Program rozvoje kultury ve městě Plzni na léta 2009 - 2019.
Dokument, jehož hlavní zpracovatelkou je Šárka Havlíčková ve spolupráci s magistrátním odborem kultury, je zaměřen na čtyři základní strategické cíle: Kulturní značka města, Občanská společnost, Fyzický prostor pro kulturu a Stabilní systém správy a podpory kultury. Pro každý cíl jsou navržena konkrétnější opatření. Město by mělo například ustanovit pracovní skupinu pro odborný výběr klíčových kulturních událostí/festivalů, získat sídlo kulturní instituce národního nebo mezinárodního významu, poskytovat podnikatelské vouchery pro oblast kulturních a kreativních odvětví, podporovat kreativní start-upy, podpořit vznik adekvátní stálé expozice o díle Ladislava Sutnara, ve spolupráci s klíčovými aktéry kulturních a kreativních odvětví se podílet na založení Kreativního klastru v Plzni, zapojit město do sítě UNESCO Creative Cities Network, vybudovat jednu novou velkou profilovou kulturní akci pro veřejnost i turisty, posilovat prezentaci města jako kulturní destinace, mapovat místní občanský, spolkový a komunitní život, zmapovat potřeby místních komunit a spolků, zlepšit podmínky pro účast sociálně znevýhodněných skupin na kulturních akcích, organizovat veřejné diskuze v oblasti kultury na aktuální témata, zpracovat Koncepci užívání veřejných prostranství pro kulturu v Plzni, zpracovat projekt vycházkových tras za uměním ve veřejném prostoru, vybudovat nový objekt pro Knihovnu města Plzně, vybudovat nový prostor pro stálou expozici Patton Memorial Plzeň, realizovat rekonstrukci DEPO2015 na moderní multifunkční kulturní prostor a kreativní inkubátor, finančně podporovat vznik kreativních zón v industriálních prostorách ve spolupráci se Západočeskou univerzitou v Plzni, financovat kulturu optimálně na 9 procentech provozních výdajů Magistrátu města Plzně, systematicky zpracovávat data získaná od kulturních aktérů v dotačních řízeních a další.
„Pro každý strategický cíl budou v příštím roce zpracovány čtyři akční plány a následně pak konkrétní realizační plány pro dané období,“ vysvětlila Květuše Sokolová, vedoucí Odboru kultury Magistrátu města Plzně. Práce na dokumentu začaly v závěru roku 2016. Podkladem při jeho tvorbě byl i průzkum názorů obyvatel na kulturu. Centrum pro komunitní práci západní Čechy, zpracovatel průzkumu, obdrželo celkem 1415 odpovědí. Přes 92 procent respondentů dotazníkového šetření o stavu kultury v Plzni uvedlo, že je zcela či částečně spokojeno s nabídkou kulturního dění v krajské metropoli. Nespokojeno, i jen částečně, je pak okolo sedmi procent respondentů. Z fungování kulturních institucí byly nejlépe hodnoceny knihovny, divadla a kina v Plzni. Návštěvníci kulturních akcí v Plzni nejraději navštěvují zdejší divadla, akce ve veřejném prostoru, jako je Živá ulice, Pilsner fest či trhy, kina, Měšťanskou besedu, DEPO2015, ale také menší kulturní zařízení – Papírnu a Moving Station.
