Stejný počet z města vyjíždí. Podíl tranzitní dopravy na vjezdech do města je v průměru dvacet procent z celkového počtu. Data o rozsahu tranzitní dopravy přinesl průzkum, který byl proveden v květnu letošního roku.
V květnu 2017 byl po deseti letech proveden velký průzkum tranzitní dopravy přes území města Plzně. Stanoviště sčítačů byla umístěna u vstupních silnic v místech, kde překračují hranice města (24 stanovišť), byly zapisovány registrační značky vozidel a následným párováním značek byl zjištěn podíl tranzitní dopravy. Součástí byl i průzkum nákladní dopravy směrující dovnitř či ven z průmyslové zóny Borská pole. Na dvou profilech - silnice I/26 (Rokycanská) a silnice I/27 (přivaděč od D5) byl využit automatický detektor dopravy. Od ŘSD město Plzeň získalo data o intenzitách dopravy na dálnici D5 v tunelu Valík.
Otevření dálničního obchvatu, který vede po jižním okraji Plzně, v roce 2006 výrazně změnilo množství tranzitní dopravy v Plzni. Tranzit vozidel ve směru západ – východ (Domažlická – Rokycanská a zpět) se za posledních deset sice zvýšil o 28 % (nákladní doprava o 20 %), podstatné ovšem je, že absolutní hodnoty tranzitu Plzní představují jen zhruba 2,5 % intenzity dopravy na obchvatu dálnice D5 (v roce 2007 to bylo 3,5 %). Dálniční obchvat významně snižuje dopad tranzitní dopravy na trase Praha – Rozvadov na město Plzeň. Intenzita dopravy na dálnici D5 v tunelu Valík se ve stejném období (2007 - 2017) zvýšila z 21 400 na 38 000 vozidel za den, objem dopravy na dálničním obchvatu tedy vzrost o 78 %. Další odlehčení pro dopravní situaci v centrální části Plzně přinese až vybudování městského okruhu - západní části (ve spolupráci města s Plzeňským krajem) a východní části (ve spolupráci města s ředitelstvím silnic a dálnic).
„Takto rozsáhlý průzkum dopravy se uskutečnil poprvé v roce 2007, rok po otevření dálničního obchvatu. Město tedy mohlo po deseti letech porovnat data z obou průzkumů. Od roku 2007 stoupla intenzita dopravy na vstupech do města o 19 procent, podíl tranzitní dopravy na vstupu do města se v průměru zvýšil ze 14 na 20 procent, u kamionů jde o nárůst o 33 %. Nejsilněji jsou zatíženy vjezdy do města po dálničním přivaděči kolem Nové Hospody, kde projede denně v obou směrech 23,4 tisíc vozidel, z toho 1460 nákladních souprav. Po dalších dálničních přivaděčích (Rokycanské ulici a ulicí U Seřadiště) na Slovanech projede denně v obou směrech na 21 tisíc vozidel, po Rokycanské je to 750 nákladních souprav, po ulici U Seřadiště 360 nákladních souprav, tedy kamionů,“ vysvětlil náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Petr Náhlík.
Nejrozsáhlejší tranzit dopravy je ve směru východ – západ (po státní silnici I/26) a činní přibližně 940 vozidel za den, z toho 180 nákladních souprav. Do průmyslové oblasti Borská pole a do areálu Škoda z Borské ulice vjede denně na 860 kamionů respektive nákladních souprav a stejný počet i odjede z této oblasti. Nejvíce kamionů přijíždí do Plzně ve směru od silnice I/26, tedy po Domažlické ulici po přivaděči od D5 západ, v jednom směru je to 365 kamionů.
„Pro život v centru města je podstatné, že vyhodnocení tranzitní dopravy také potvrdilo, že ve vnitřním kordonu, to znamená na úrovni ulic U Trati, Sirková, sady Pětatřicátníků poklesla intenzita dopravy od roku 2008 do roku 2016 o pět procent. Na vnějším kordonu města, tedy na úrovni ulic Folmavská, Částkova, Masarykova a Studentská došlo k sedmiprocentnímu nárůstu intenzity dopravy. Tranzit ve směru západ – východ (Domažlická – Rokycanská) se zvýšil o 28 procent, nákladní o 20 procent. Osvědčilo se tedy vybudování trasy propojující Rokycanskou ulici – most Nad nádražím – Železniční – most Milénia – ulice U Trati – Belánka – Borská ulice – Folmavská. Dokončení této spojnice přináší centru města výrazné úlevy,“ doplnil Petr Náhlík
Velký vliv na dopravní situaci v Plzni má ovšem také změna životního stylu občanů města Plzně, zejména nárůst stupně automobilizace o 16 %. V Plzni vzrostl od roku 2007 do roku 2016 stupeň automobilizace ze 431 na 500 vozidel na tisíc obyvatel. Na každé dva občany města Plzně připadá jedno vozidlo. Dalším významným vlivem na dopravní situaci v Plzni je výrazný nárůst počtu občanů, kteří se přistěhovali v posledních deseti letech do plzeňské aglomerace. V plzeňské aglomeraci tj. na třetině území kraje v současné době žijí dvě třetiny obyvatel Plzeňského kraje. Velká část z nich dojíždí za prací do Plzně, dopravní situaci v Plzni tedy může změnit výrazně lepší nabídka krajské veřejné dopravy.
