Plzeňský kraj zřídí tři přírodní památky na Plzeňsku a Klatovsku. Nejsou to nově vyhlášená území, některá existovala už od 30. let minulého století, jiné od 90. let. Kraj ale postupně provádí jakousi inventuru všech svých přírodních památek a maloplošných rezervací. Při tomto postupu se znovu, přesněji, vytyčují hranice území a ochranné pásmo, správně se zařazují parcely do katastrálního rejstříku nebo se přesněji určuje ochranný režim, řekl novinářům radní pro životní prostředí Boris Kreuzerg.
"Myslím, že postupně dojde k přehlašování většiny těchto maloplošných chráněných území," řekl radní. Aktualizace chráněných území je podle něj vlastně nekonečný proces. "Je možné, že co bylo vyhlášeno dnes, třeba za deset let už nebude aktuální," uvedl radní. Podle informací z internetových stránek kraje je v regionu 175 maloplošných zvláště chráněných území z toho šest národních přírodních rezervací, pět národních přírodních památek, 82 přírodních rezervací a 82 přírodních památek.
Krajští radní dnes rozhodli o vyhlášení přírodní památky Sutice na Plzeňsku, kde je cenné prvohorní paleontologické naleziště například trilobitů. Za památku vyhlásili také Bažantnici u Chudenic na Klatovsku, což je podle Kreuzberga unikátní soubor listnatých lesů. Přírodní památkou se také stane takzvané Hromnické jezírko, vzniklé těžbou břidlice. Sytě červená voda je slabým roztokem kyseliny sírové, proto je bez života.
Kromě znovuvyhlašování přírodních památek Plzeňský kraj už také dvě vyhlásil nově. Je to Svaté Pole u Horažďovic na Klatovsku, kde na suché louce o rozloze 3,5 hektaru rostou některé kriticky ohrožené rostliny, včetně vzácné orchideje vstavače kukačky. První nově vyhlášenou krajskou přírodní památkou byl Nový rybník nedaleko Zbůchu a Líní na severním Plzeňsku. Území se dvěma rybníky je jedinečné zejména díky masivnímu výskytu nejen vodních ptáků, rostou tam i mokřadní rostliny a žijí škeble a mokřadní hmyz.
