Průměrná mzda v kraji stoupla téměř na 33 tisíc korun

Ve 2. čtvrtletí roku 2019 mzdy v kraji nominálně i reálně vzrostly. Průměrná hrubá měsíční mzda činila 32 986 Kč, což představuje meziroční zvýšení o 2 069 Kč, tj. o 6,7 %.

uniwebwebynamiru2018

Pokud zohledníme inflaci, průměrné mzdy reálně vzrostly o 3,8 %.

Plzeňský kraj se ve 2. čtvrtletí 2019 může pochlubit třetí nejvyšší průměrnou mzdou přepočtenou na osoby plně zaměstnané mezi jednotlivými kraji ČR. Lépe jsou na tom pouze kraje Hl. město Praha (42 297 Kč) a Středočeský (36 153 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla zjištěna v Karlovarském kraji, a to 29 691 Kč, což je o 4 414 Kč méně, než je celorepublikový průměr (34 105 Kč). Je třeba ale zdůraznit, že průměrná mzda v ČR je ovlivněna především výší mzdy v kraji Hl. město Praha, a proto výše průměrné mzdy v ČR nedosahuje kromě Středočeského kraje již žádný jiný kraj.

Ve všech krajích průměrná mzda nominálně vzrostla, nejvíce v kraji Moravskoslezském (o 7,8 %) a Královéhradeckém (o 7,6 %), nejméně pak v kraji Hl. město Praha (o 6,3 %). Spotřebitelské ceny v ČR celkem se zvýšily za uvedené období o 2,8 % a k reálnému růstu mezd došlo ve všech krajích. V celorepublikovém úhrnu průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla o 7,2 % a reálně se zvýšila o 4,3 %. Medián mezd činil 29 127 Kč. 

Počet zaměstnanců se v kraji snížil o 0,2 % na 214,9 tisíc. K nárůstu počtu zaměstnanců došlo v šesti krajích ČR, nejvíce v Hl. městě Praze (o 2,7 %), Královéhradeckém (o 1,2 %) a Jihomoravském kraji (o 0,7 %). V osmi krajích pak došlo k poklesu tohoto počtu, nejvíce v Moravskoslezském kraji (o 3 tisíce). V celé České republice se evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané zvýšil o 20,7 tisíc zaměstnanců, tj. o 0,5 %.


Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Průměrná hrubá měsíční mzda přepočtená na osoby plně zaměstnané zohledňuje délku pracovního úvazku.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané (s plnou pracovní dobou). Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke zpravodajské jednotce v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je pracovní vztah). Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci, aj.).


weby na míru UNIWEB

Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
Kapely s příběhem

Hlavní zprávy

 

čez zprávy 2018