Rekonstrukce vlakové trati na Prahu je pohřebištěm stovek ptáků

Není to ani rok, co plzeňští ochránci přírody hlasitě, dodatečně a složitě řešili nedostatečně zabezpečené skleněné protihlukové stěny na nově postaveném silničním mostu západního okruhu kolem Plzně.

"Když už konečně díky médiím a iniciativě R. Jurečka i náš regionální správce krajských komunikací (SÚS Kralovice), investor i všichni ti, co za to mohli a pochopili, že je to problém, který je třeba řešit, přichází nám v těchto dnech České dráhy se svou mega rekonstrukcí vlakového koridoru z Plzně na Prahu," líčí šéf plzeňských zvířecích záchranářů Karel Makoň.

Tato, v současné době v regionu snad nejzásadnější a nejsledovanější akce, má ovšem podle Makoně zásadní vadu na kráse. Všechny skleněné protihlukové stěny, co jsou nově budovány na všech mostech nové železniční tratě, nejsou dostatečně zabezpečené proti nárazu a kolizi volně žijícího ptactva. "Přesněji řečeno, úplně ten samý problém, který řešíme již 20 let stále dokola, o kterém se ví a mluví a ve skutečnosti by vůbec být nemusel," říká hořce Makoň.

Ročně se na celém světě zabije o skleněné a zrcadlové plochy 2 000 000 ptáků, naše město a nejen naše, má na tomto hodně střízlivém odhadu svůj podíl několika stovek ptáků ne-li tisíců. "Kdybych měl vypsat jenom kritická místa, budovy, všechny ty autosalony, architektonické skvosty, čekárny na HD, protihlukové stěny, spojovací tunely u školek atd., byl bych jenom v Plzni na minimálně pěti stech místech a lokalitách, kde ročně uhynou desítky až stovky ptáků!," vypočítává Makoň.

"Pravda, určitý posun na skleněných plochách vidět je, nejsou tam nalepené nefunkční siluety dravců a někde se nám objevují široké pruhy rozbíjející velké plochy skel, ale bohužel to je zejména pro menší druhy ptáků málo," dodává.

Celkově se podle něj tento problém týká nejenom protihlukových stěn, ale i nově zrekonstruovaného podchodu v zastávce Plzeň – Doubravka. Ten je i bez pruhů celý skleněný.

Většina druhů volně žijícího ptactva (cca 90%) migruje a táhne, a to dvakrát do roka (z jara a na podzim). K tomuto přirozenému projevu a chování využívají ptáci hlavně vegetační pásy, vodoteče, zeleň, údolní nivy a všechno to, co má souvislý pás zeleně. Potoky, řeky, ale i železniční koridory jim pak slouží jako orientační prvky a tahové dálnice. "Nechci ani domýšlet kolik ptáků, a nejen těch místních, se zabije a zmrzačí o nově postavené skleněné plochy na rekonstruované železniční trati na Prahu? Zejména když skleněné plochy jsou hlavně právě na mostech přes řeku, potok a údolní nivy nedostatečně zabezpečené," konstatuje Karel Makoň.