DJ Bowie Groove - rozhovor

V letošním roce jsi byl na festivale Burning Man a dokonce sis tam zahrál. To musí být pro DJe velká věc, ne?

Určitě to byl silný zážitek. Ale popravdě – pro mě byl největší moment už jen tam být. Vidět to naživo, zažít tu atmosféru bez filtru internetu, projít si to město a být toho součástí. To, že jsem si tam i zahrál, byl hezký bonus. Ale celá cesta tam a fungování v poušti je samo o sobě dobrodružství.

Jak bys tu atmosféru popsal ve srovnání s klasickými festivaly?

Burning Man není klasický festival. Je to dočasné město uprostřed pouště Black Rock Desert v Nevadě, které si lidé každý rok sami vybudují a po týdnu zase uklidí. Celé to funguje na principech radikálního zapojení sebe i ostatních, darování, otevřenosti, účasti a respektu k prostředí. Není tam žádná komerce a nikdo není jen „divák“. Na místě člověk neutratí ani dolar, není kde ani jak. Všichni tvoří něco společně. To je pro mě to hlavní. 

A to hraní? Jak ses tam k tomu dostal?

Je to hodně o vztazích. Vyrazili jsme tam s kamarádem, na místě jsme se seznámili s partou kolem jednoho art caru, pomohli jim a zapojili se do jejich fungování. Nakonec mě nechali odehrát closing set. Stage tam nejsou tradiční pódia, ale často právě pojízdné vozy se zvukem. Kolem nich se spontánně tvoří taneční scény, lidi přichází, odchází, žijí ten moment. Je to živé a hodně přirozené.

Jak ses po areálu pohyboval?

Bez kola je to skoro nemožné. Prostor je obrovský a děje se tam těch věcí tolik, že občas máš pocit, že jsi v jiném světě. Pravidla jsou přísná, hlavně ohledně ochrany prostředí. „Leave no trace“ tam není fráze, ale skutečná praxe.

Jaká hudba tam nejvíc hrála?

Hodně různých forem taneční hudby, house, techno, downtempo, ale také třeba rock, folk nebo klasická hudba. Mně to vyhovovalo, protože hraju deep house, progressive a lounge. Taky je tam hodně živých setů – kombinace elektroniky s nástroji a vokály. Potkal jsem tam pár producentů, které mám rád, a bylo inspirující vidět je hrát v tom prostředí.

Produkuješ i vlastní hudbu?

Ano. Dělám vlastní věci a taky fungujeme v projektu Stereo Carmel s Majklem (Dead Beatle). Nedávno jsem vydal track Cingilingybom, inspirovaný folklorem a cestou na Burning Mana. Je to takové moje vyjádření regionálního ethno house stylu. Mám rád, když se elektronika propojí s něčím, co člověk má v sobě od dětství. Narodil jsem se na Slovensku, dlouhou dobu bydlím v okolí Plzně a nějakou dobu jsem bydlel i v zahraničí, takže jsem si to přirozeně spojil. Taky si děláme třeba reshupy známějších songů, které se pak dají použít na mejdanech. Reshup je náš pojem, něco mezi remixem a mashupem :) . 

Jak ses vlastně dostal k hraní?

Já jsem původně ajťák. V devadesátkách jsem ale dělal VJing a projekce na velkých tanečních akcích, jako Anykey VJs. Podíleli jsme se na produkci pro taková jména jako Carl Cox, Groove Armada nebo Basement Jaxx a jezdili jsme po Evropě. Niky, se kterým jsme to tehdy dělali a který byl pak s Majklem součástí agentury Dancemedia, s námi spolupracuje dodnes, takže jako Stereo Carmel tmáme svého vlastního VJe. 

Později jsem se vrátil k hudbě i jako DJ a zaměřil jsem se na hudební styl plný houseových a melodických poloh, který mám hrozně rád, baví mě ho poslouchat celý den, ale v ČR přitom není příliš možností si ho vychutnat.

Kde tě lidi můžou slyšet?

Většinou v menších klubových prostorech nebo na akcích, kde je příjemná atmosféra a lidi se znají. V Plzni třeba Pink Panther, Anděl, hrávali jsme v Uncle Paya pubu (zdravím Páju tam nahoru) nebo různé alternativnější akce jako jsou festivaly Hanov nebo Povaleč. A taky každý rok živě mixuji hudbu na cargo kole v rámci cyklojízd spolku Plzeň na kole. Tahle akce má neopakovateľné kouzlo, ten pocit, kdy se Plzeň promění na cyklistický karneval by měl alespoň jednou zažít každý.

Jak vidíš budoucnost taneční hudby?

Hudba se bude dál vyvíjet. Těším se, až i u nás získá, podobně jako ve světě, více fanoušků i méně komerční a alternativní elektronická hudební produkce. AI určitě přinese nové možnosti i výzvy, ale nakonec rozhoduje publikum a moment, kdy hudba hraje live. Když mezi lidmi vznikne energie, tak je jedno, jestli vznikl track v laptopu nebo na analogových strojích či jaké má BPM. Důležité jsou emoce, které v tobě vyvolá.

Díky za rozhovor.

Díky, rád jsem si popovídal.

Foto: Bowie Groove archiv a bowiegroove.com

Ptal se: -md-