Ta cestou domů z nákupu našla uprostřed zástavby činžovních domů v Plzni na Borech krásného motýla. „Ležel na chodníku v Hřímalého ulici a vypadal jako utkaný z krajky. A ty barvy na křídlech! Bude to asi nějaký exot, a tak jsem nejdříve volala do zoologické zahrady a tam mi dali číslo na vás,“ popisovala paní do telefonu svůj podivný nález.
Šéf zvířecích záchranářů Karel Makoň poprosil paní, zda by motýla nevyfotila na mobil a fotografii poslala třeba přes MMS zprávu. "To bohužel neklaplo, a tak jsem spíše ze zvědavosti pro motýla do Hřímalého ulice dojel," říká Makoň.
V předsíni na pokojové květině a na kousky nakrájeném ovoci seděl nádherný otakárek fenyklový. No seděl, spíše byl položený s roztaženými křídly. „Nic nežere, dala jsem mu to ovoce a nic neubylo,“ vysvětlovala paní, která nechtěla věřit tomu, že motýl je z naší české přírody, že se jedná o otakárka fenyklového a hlavně, že už ani nežije. "Přesněji řečeno, sám nevím, zda ještě vůbec žil, když ho paní sebrala z chodníku, ani kde se na poměrně frekventovaném místě téměř uprostřed města vůbec vzal," dodává Makoň.
A ještě jedna věc je podle Karla Makoně záhadou. Když paní motýla vzala na prst, tak jak se jí ruka třásla, vypadal opravdu jako živý. "Lehce mihotal křídly a paní se zaradovala. Bohužel, skutečnost byla ale jiná," uzavírá zvířecí záchranář.
foto: desop/taťána typltová