Školáci z Plzeňska se učí zpracovávat kalkulace i správně číst smlouvy

Výuka finanční gramotnosti vtrhla do českých škol. Čtvrťáci a páťáci v ní poznávají svět peněz. Mnozí poprvé slyší slova jako dluh či splátka nebo vidí, jak funguje bankomat.

Jarní servisní akce AUTO CB

Projekt Abeceda peněz, který připravila Česká spořitelna, získal akreditaci Ministerstva školství. A jeho obliba se mezi školami v celé zemi rychle šíří, na Plzeňsku je přitom zájem největší. Jen za poslední měsíc se výuky zúčastnilo přes čtyři stovky dětí z regionu.
Cílem Abecedy peněz je naučit děti správnému hospodaření s penězi. „Naší ambicí je zásadně zvýšit finanční gramotnost společnosti a zejména mladé generace. A v ideálním případě i prosadit finanční vzdělávání coby jeden z předmětů základního školství u nás,“ vysvětluje David Hubáček, který je v České spořitelně zodpovědný za finanční vzdělávání.
Správa peněz je totiž poměrně klíčovou dovedností. A dosud byly pro děti hlavním a mnohdy jediným zdrojem informací rodiče. Ne vždy šlo ale o zdroj kvalitní. Dospělí Češi mají většinou laxní přístup k řízení rodinných financí. A celá čtvrtina lidí v zemi žije od výplaty k výplatě.

Do loňského pilotního ročníku Abecedy peněz se zapojilo přibližně 110 tříd z celé ČR. Díky pozitivnímu ohlasu mezi učiteli i řediteli jich jen v prvním pololetí letošního školního roku bylo na 150. A přibývají stále další.

Podpis smlouvy dal dětem zabrat
Abeceda peněz ukazuje dětem svět financí i souvislosti v něm a hravou formou prohlubuje jejich vědomosti týkající se hospodaření s penězi. V rámci několikaměsíčního programu se školáci učí plánovat své finance a nové znalosti průběžně za pomoci odborných lektorů i svých učitelů přenášejí rovnou do praxe. „Děti mají za úkol vybudovat vlastní firmu. Navrhnout její logo, název a hlavně sortiment. Takové zboží, které zvládnou samy, s přiměřenými náklady, vyrobit, a bude možné jej prodat na veřejných jarmarcích, jež jsou vrcholem Abecedy peněz. Děti tedy neustále musí propočítávat cenu výrobku, kalkulovat se vstupními náklady i cenou vlastní práce a pracovat na propagaci. To vše společně po vzájemné diskuzi s ostatními,“ popisuje David Hubáček.
Každá třída může počítat se vstupním kapitálem ve výši 3000 korun. Ten dostanou do České spořitelny formou půjčky a už na něm čeká děti první střet s realitou. „Připravili jsme dětem k podpisu smlouvu s několika dodatky a poznámkami psanými malým písmem pod čarou. Pro mnohé byl velký šok, když zjistily, že podepsaly něco jiného, než měly v úmyslu,“ přibližuje David Hubáček.

Dojmy učitelů z Plzeňska
Během listopadu a počátku prosince  absolvovalo kurz na 400 dětí z Plzeňského kraje. Na veřejných jarmarcích prodávaly hlavně vánoční dekorace, ozdobné zápichy, cukroví a drobné občerstvení. Možnost vyzkoušet si zcela nové věci většinu školáků naprosto pohltila.
• „Děti byly nadšené. Občas to nebylo úplně snadné, ale celou dobu je to moc bavilo. Díky Abecedě peněz trochu lépe pochopily podstatu a funkci peněz. O penězích teď budou zřejmě přemýšlet jinak, než dosud. Zjistily, že nic není zadarmo, že pro úspěch se musí něco udělat,“ pochvaluje si učitelka čtvrťáků z Rokycan Edita Kantoříková.
• „Mít společný cíl v projektu Abeceda peněz nás stmelilo. Děti netvoří jen tak něco imaginárního, vědí, že mají šanci vydělat si na výlet a ještě podpořit zvířecí útulek U Šmudliny. Abecedu peněz bych rozhodně dále doporučila. Je časově náročná, ale škola není jen o učení - to navíc doženeme hladce, ale i o nových zkušenostech. A když vidím ty štěstím vykulené dětské oči, mám velkou radost,“ popisuje tachovská učitelka Marcela Libenková.
• „Děti se díky Abecedě peněz naučily samostatnosti, logickému uvažování, spolupráci a loajálnosti. Také samozřejmě práci s penězi, ta byla vidět hodně až na závěrečném jarmarku. Žáci byli mnohem samostatnější a kreativnější, než jsem si myslela,“ vzpomíná dobřanská učitelka Marcela Vohradská.

Jarmarkem pro většinu dětí Abeceda peněz nekončí. Čeká je rozhodování, jak s vydělanými penězi naloží. Některé třídy si plánují zaplatit školní výlet, jiné přispějí na charitu. Například páťáci z Nýřan chtějí část výdělku věnovat na pomoc dvěma chlapečkům (z nichž jeden je na vozíku), kterým před pár dny umřela maminka.
V průměru si zatím každá ze tříd z jarmarku odnesla přes 10 tisíc korun. Krajskými rekordmany jsou děti z Nýřan, které si během odpoledne vydělaly přes 15 tisíc korun.


The Loop Jazz Club

Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
ARCHIV ZPRÁV
ne 16.12.2018 17:08



0 +
 
The Loop Jazz Club

Hlavní zprávy

 

ČEZ - Čistá energie zítřka