Srna stála po boky v blátě, mokrá, špinavá, vyčerpaná, něco jako když zapadnete po pás do bahna a nemůžete udělat krok, abyste se dostali ven. "Zrovna tak tam stála ta srna, která už byla téměř apatická a polomrtvá. Nemohla se dostat ven a o tom, jak dlouho už tam byla, se můžeme, pravda, dohadovat, ale asi to nezjistíme. Zvíře je totálně vyhublé a pokousané na zadních kýtách. Proti sobě umístěné tržné rány jsou již staršího data a svědčí o tom, že zvíře bylo do bláta zahnáno pravděpodobně psem. Samozřejmě nelze vyloučit ani další zranění či zdravotní problémy, ale to, že by zdravá srna skočila tak daleko do bláta, aby se tam zabořila až po břicho a nemohla ven, za normálních okolností vylučuji," líčí šéf plzeňských zvířecích záchranářů Karelo Makoň .
Každopádně to, že ji našla paní Veronika, nabralo na události úplně jiný směr. "Paní Veronika totiž nelenila a do hlubokého bláta se tak jak byla, pro srnu vydala. Mokré zvíře z bláta vytáhla a v náručí nesla zhruba jeden kilometr. V tu dobu už běžel pan Vídršperk pro auto a cestou telefonoval. Původně jsem mu řekl, že by bylo dobré, aby zavolal Policii ČR, že ta má kontakt na myslivecké hospodáře a může zajistit, že tam někdo od myslivců bude dříve. To však nevyšlo, a tak na mě se srnou čekali. Tím, že jsem jel z druhého konce Plzně, jsem na místo přijel, když už bylo po všem. Paní Veronika už byla převlečená do suchého, srna zabalená v dece na zahradě u domu a všichni s určitou nadějí v očích očekávali, co řeknu. A tady se dostáváme do situace, kterou nemám zrovna moc rád. Na jedné straně totálně vyčerpané, vyhublé a apatické zvíře, které nemá příliš velkou šanci na přežití a bylo by správnější a šetrnější ho utratit. Na druhé straně vynaložené úsilí a snaha několika lidí, kteří pro jeho záchranu obětovali své pohodlí a vše, co v daný moment při sobě měli. Jak se rozhodnout, zejména když s podobnými případy nemám dobré zkušenosti a zastávám spíše racionální názory? Nakonec jsem tedy zbaběle zavolal veterináři a společně jsme se rozhodli, že dáme srně ještě šanci. Převezl jsem ji tedy na stanici, umístil do temperovaného boxu naší karantény a nechal v klidu uklidnit. Pokud zítra ráno bude lepší, veterinář určí další postup léčby. Pokud to přes noc nezvládla, tak prostě jen dostala druhou šanci a nepřežila, co snad ani nelze přežít. Prostě a zkrátka uvidíme," dodává Karel Makoň.
