Součástí programu byly i ukázky výroby a zušlechťování skla, vzpomínková setkání, taneční vystoupení souboru Annínské ženy, koncerty dvou kapel nebo světelná show. Historicky první pouť takového rozsahu na Annínsku přilákala odhadem sedm set lidí.
Skupiny netrpělivých lidí čekaly v sobotu už před 9. hodinou před branami sklárny v Anníně. Využili možnost navštívit s průvodcem tamní huť, brusírnu v Rajsku, ale i běžně nepřístupnou sklářskou hrobku rodiny Schmid nebo kostel na Mouřenci nad Annínem. Ukázky foukání a broušení skla s možností si tyto sklářské disciplíny i vyzkoušet byly velkým lákadlem po celé dva víkendové dny. „Máme pořád plno,“ hlásili ještě v sobotu v 18 hodin jak majitel sklárny v Anníně, tak zakladatel brusírny Rajsko Karel Baron.
Vrcholem sobotního programu byla korunovace sklářské královny Annínska. Stala se jí na základě dohody obyvatel 25letá Lucie Hájková, která pochází ze sklářské rodiny. Na korunovaci přijela v červeném naleštěném kabrioletu. Přijala jméno Lucie I . Annínská. „Budu s úctou pečovat o odkaz sklářů, budu vzorně reprezentovat Annínsko a usilovat o smíření všech znesvářených v našem regionu,“ slíbila nová královna. Korunovační klenoty – žezlo, jablko a korunku pro ni vyrobily huť v Anníně a brusírna v Rajsku. „Mezi oběma sklářskými provozy je určitá specifická rivalita. Při slavnostech jsme vypravili dva průvody z obou skláren, skláře jsme přivedli na jedno pódium, majitelé skláren si popovídali a připili. Dostali šanci své spory urovnat. Jestli možnost využili, to teprve uvidíme,“ říká iniciátor annínské pouti Lukáš Milota. Šerpu nové královně Annínska připnula její bavorská kolegyně, sklářská královna Andrea Herzog ze Zwieselu, která přijela na Šumavu i se svými „poddanými“. Korunovaci přihlíželo asi 400 lidí. Poté začal kulturní program, při kterém vystoupila country kapela MHS, k vidění byly orientální tance, zatančili členové bavorského spolku Heimatverein Zwiesel a hned po nich Annínské ženy, které si ušily kroje a v sedmi dvojicích nacvičily speciální taneční vystoupení. „Stmelilo nás to,“ shodují se ženy, které navázaly nová přátelství a jejichž věkový průměr je 51 let. Nechyběl slavností přípitek k 220. narozeninám Annína. Večer zpříjemnila kapela Sebranka trio a znepříjemnil déšť. Místním to ale nevadilo a taneční parket byl i v dešti plný. „Neuvěřitelné. Vytočili jsme už deset sudů,“ hlásil během večerního programu Ladislav Gregor, velitel dlouhoveských hasičů, kteří zajistili prodej občerstvení, parket a posezení pro diváky. Kolem půlnoci program doplnila světelná show skupiny Candentis ze Žihle.
Neděle nabídla program duchovní. V 11 hodin kněz bratr kapucín Kryštof provedl krátkou pobožnost u opravené kapličky. Poté se asi sto lidí v čele s knězem, obecními hasiči a sklářskou královnou vydalo za zpěvu mariánských písní na historicky první procesí v novodobé historii Annína. Lidé nesli korouhev a obecní prapor. Cíl průvodu byl v hrobní kapli nad sklárnou, kde proběhla poutní mše svatá, při které kněz udělil požehnání sklářské královně i všem ostatním přítomným. „Takové velké slavnosti v Annathalu, tedy Anníně, nepamatuji. Annín je můj domov a jsem šťastná, že toto údolí žije,“ svěřila se 90letá Erika Hofmann, jejíž předci v minulosti vlastnili annínskou sklárnu. Duchovní program završil varhanní koncert Jany Havlíčkové v kostele na Mouřenci. „Jsem strojvedoucí. Už dva roky řídím vlaky. Ve volných chvílích hraji na varhany,“ překvapila přítomné umělkyně. Během koncertu položili skláři a brusiči z Annínska skleněnou květinu a skleněný růženec k mouřenecké hrobce rodiny Müller a uctili tak památku těch, kteří před 220 lety sklářskou tradici na Annísku založili. „Jsem moc rád, že myšlenka založit v Anníně sklářskou Annenskou pouť lidi spojila. Díky finanční a další podpoře obce, hasičů, místních obyvatel i podnikatelů jsme mohli připravit oslavy, na které budeme dlouho vzpomínat. Snad jsme založili tradici, kterou v dalších letech udržíme,“ přeje si iniciátor slavností Lukáš Milota.
