Při nákupech ve slevách se nechalo napálit dokonce devět z deseti lidí na Plzeňsku, při platbě předem 44 % a 36 % si pořídilo nějaký finanční produkt, přestože jej nechtěli. Vyplývá to z průzkumu, který pro Českou spořitelnu realizovala společnost Kantar.
44 % lidí z Plzeňského kraje půjčilo peníze někomu, kdo jim je už nikdy nevrátil. 1/4 lidí dala peníze těm, kdo tvrdili, že jim ujel vlak, uletělo letadlo a potřebují si koupit novou jízdenku či letenku. Naopak žádný respondent - na rozdíl od jiných krajů - nikdy neposkytl peníze člověku, který se vydával za jejich vzdáleného příbuzného, kterým ale nebyl. Nějakou formu finančního napálení zažilo 71 % lidí z Plzeňského kraje. „Častěji se to stává klientům nových bank, které mají mladší základnu klientů než tradiční banky. A právě mladší lidé se častěji než ti ve věku 50-75 let přiznávají, že je někdo někdy vzal na hůl. Starší lidé se možná přiznat stydí, možná si toho, že se nechali napálit, častěji ani nevšimnou," komentuje Marek Šubr, manažer výzkumu v České spořitelně. Pro věkovou skupinu 50-75 let jsou typické situace související s nakupováním zboží ve slevách.
Právě v případě slev se nechalo ošidit devět z deseti lidí z Plzeňska. 58 % zjistilo, že cena, za kterou si ve slevě zboží pořídili, nebyla nijak výhodnější, naopak byla cenou standardní nebo dokonce vyšší. 48 % nakupujících si koupila zlevněné zboží, ale prodejce jim naúčtoval plnou cenu, případně po nákupu zjistila, že avizovaná sleva platila jen pro členy věrnostního klubu, při nákupu x kusů nebo pro jinou variantu koupeného produktu. 45 % lidí z Plzeňska přiznává, že si zboží pořídili jen proto, že bylo zlevněné, a 30 % naletělo na zboží v akci, které ale mělo prošlou minimální trvanlivost.
Při platbě předem se nechalo napálit 44 % lidí z Plzeňska. 30 % uvádí, že zboží, které si koupili přes internet a předem ho zaplatili, dorazilo poškozené, v jiné podobě nebo nedorazilo vůbec.
Dopady těchto nepříjemných situací může zmírnit až zcela vyřešit služba chargeback, která je automatickou součástí karet (Visa, Mastercard), a nabízí rozšířené možnosti reklamace. Pokud se oprávněnost reklamace potvrdí, o své peníze zákazník nepřijde. Svým klientům právě proto při internetových nákupech jednoznačně doporučujeme platbu kartou. Ročně takto Česká spořitelna řeší více než 10 tis. žádostí v celkovém objemu přes 135 mil. Kč.
18 % lidí z Plzeňska předem zaplatilo za práci řemeslníkovi, který jim odmítl peníze vrátit, přestože zakázku dodal ve špatné kvalitě. Jen 6 % dotázaným se stalo, že nemohli jet na předem zaplacenou dovolenou a o peníze tak přišli. Nejčastěji při platbě předem naletí muži ve věku 18-29 let, ať už jde o koupi padělku či falešných vstupenek. Možná si na rozdíl od žen a starších mužů nebojí využívat i méně známé webové portály, na kterých je podvod pravděpodobnější. Pro mladší ženy je zase typické, že si pořídí něco, co nepotřebují nebo dokonce něco, co vůbec nechtěly.
29 % respondentů z Plzeňska si v obchodě pořídilo věrnostní kartu, kterou vlastně vůbec nechtěli. Častěji se k tomu přiznávají vysokoškoláci, lidé ve věku 30-39 let. 8 % navíc zjistilo, že jejich věrnostní karta, s níž mají mít slevu na další nákupy, je kartou kreditní. 14 % lidí z Plzeňska na schůzce s finančním poradcem uzavřelo produkt, který vůbec nechtěli a poradce jim o jeho zřízení ani neřekl. Stává se to zejména mužům ve věku 30-49 let. Tímto způsobem lidé naletěli nejčastěji v Moravskoslezském kraji (23 %).
Četnost situací, ve kterých se lidé nechají napálit, souvisí s průměrnou finanční gramotností Čechů. V pravidelném indexu finanční gramotnosti České bankovní asociace dosáhli letos 56 bodů ze sta (o bod více než v loňském roce). Ke zlepšení finančních dovedností chce přispět i Česká spořitelna, která se tématu věnuje dlouhodobě. V uplynulém školním roce 2017/2018 spustila nový zážitkový program vzdělávání žáků základních škol Abeceda peněz, jeho cílem je zvýšit finanční gramotnost společnosti, zejména mladé generace, a učinit finanční vzdělávání pevnou součástí vzdělávání základního školství. V loňském školním roce jím prošlo více než 100 tříd, žáci si v navazujících jarmarcích v pobočkách Spořitelny vydělali přes 1,5 mil. Kč na plnění svých snů i pomoc potřebným. V září začal druhý ročník programu, do něhož vstoupilo zhruba 140 tříd základních škol.
O průzkumu:
Průzkum na téma Jak často Češi finančně naletěli zpracovala výzkumná agentura Kantar CZ pro Českou spořitelnu na vzorku 1120 respondentů. Zúčastnila se ho populace České republiky ve věku od 18 do 75 let. Sběr dat proběhl v únoru 2018 prostřednictvím on-line dotazníku.
