Událostí uplynulého roku byl vyhlášen projekt Umělec a totalita, udělena byla i zvláštní ocenění odborné poroty, mj. za projekt Ateliér Jiřího Trnky nebo za projekt Zaniklé a ohrožené kostely. Uměleckou cenu města Plzně uděluje západočeská metropole od roku 2013, ta letošní reflektovala klíčové kulturní události loňského roku, kdy byla Plzeň Evropským hlavním městem kultury. Laureátům ceny slavnostně předali první náměstek primátora Martin Baxa a náměstek pro oblast dopravy a životního prostředí Petr Náhlík.
„Rekapitulujeme tímto rok 2015, který byl pro Plzeň mimořádným. Naše město se dostalo do povědomí celé Evropy, ukázalo, že plzeňská kultura má vysokou kvalitu a pevné kořeny. Skvěle jsme tu výzvu zvládli, ohlas byl celoevropský,“ řekl při předávání cen Martin Baxa. Umělecká cena města Plzně se uděluje za uměleckou činnost, dílo nebo kulturní počin, které významně obohatily kulturní dění a rozvoj Plzně a přispěly k posílení jejího dobrého jména.
Město Plzeň cenu udělilo v následujících kategoriích:
Cena za mimořádný umělecký počin pro umělce do 30 let – Tomáši Pilařovi, opernímu režisérovi, výtvarníkovi a současnému šéfovi opery Divadla J. K. Tyla v Plzni, a to za režii představení Mozart a smrt, které mělo premiéru 20. června 2015. Tomáš Pilař přítomným potvrdil, že je aktuálně nejmladším šéfem opery v České republice, režie představení Mozart a smrt pro něj podle jeho slov byla jedním z nejadrenalinovějších úkolů.
Cena za mimořádný umělecký počin pro umělce nad 30 let – Petru Formanovi za představení UBUdneS, které vzniklo ve spolupráci s belgickým městem Mons, a za představení Symfonie zvonů v rámci slavnostního zahájení projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015, koncept sezony nového cirkusu a koncepci programu celého roku 2015. „Za projektem stálo obrovské množství lidí, byla to velká práce jich všech a jsem za to vděčný, sám bych to v životě nedokázal. Bylo to těžký, ale krásný,“ uvedl Petr Forman.
Cena za celoživotní dílo („síň slávy“) – Jiřímu Žaludovi, který je s plzeňským divadlem spojen 60 let (s dvouletou výlukou v době vojenské prezenční služby a jedné sezony v Laterně magice). Do angažmá v Divadle J. K. Tyla nastoupil v roce 1954 a patřil k těm, kteří po boku Jiřího Němečka spoluzakládali slavnou éru plzeňského baletu. V letech 1968 a 1991 až 1992 byl pověřen vedením souboru, jako umělecký šéf v letech 1992 až 1995 usiloval o rozvoj souboru a možnost jeho prezentace, znovu prosadil premiéry dvou svébytných tanečních inscenací ročně. Důležitá byla i jeho práce trenérská a pedagogická. Sólistou plzeňského baletu se Jiří Žalud stal v roce 1961, svou taneční dráhu neukončil ani po odchodu do důchodu v roce 1997. S mateřským souborem spolupracuje dodnes, jak dokládá jeho Batiatus, výrazná postava majitele gladiátorské školy v inscenaci Spartaka. „Balet je těžká disciplína. Celý život jsem dělil na divadlo a rodinu,“ reagoval na cenu Jiří Žalud, který podle svých slov odehrál všechny role, jež patří ke světovému repertoáru.
Cena „Společnost přátelská umění a kultuře/Mecenáš(ka) plzeňské kultury“ – spolku Svět podle Jakuba, který investuje vlastní úsilí, čas a nápady, včetně finančních prostředků. Snaží se o záchranu varhan v kostele sv. Barbory v Manětíně, připravuje výjimečné projekty, jako je například Symfonie 5 ŘEK, a podporuje a inspiruje osobnostní rozvoj mladých umělců.
Cena za významnou kulturní událost roku – Plzeňské filharmonii, Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni a Ústavu pro studium totalitních režimů – za projekt Umělec a totalita. Dne 17. listopadu 2015 uspořádala Plzeňská filharmonie dva mimořádné koncerty. První byl určen vězňům a zaměstnancům plzeňské věznice. V komponovaném matiné zazněl v podání Českého noneta Nonet g moll, op. 43 Rudolfa Karla, který vznikal v těžkých podmínkách totalitního režimu během skladatelovy vazby v pankrácké věznici za druhé světové války. Druhým byl komponovaný celovečerní pořad, připomněl historické události 17. listopadu i aktuální rizika pro lidská práva a demokracii. Plzeňská filharmonie na projektu spolupracovala s Ústavem pro studium totalitních režimů. Osobnosti, které v pořadu vystoupily, hovořily také k nejaktuálnějšímu dění a reagovaly i na teroristické útoky v Paříži z 13. a 14. listopadu 2015. V rámci večera zaznělo pod taktovkou šéfdirigenta Plzeňské filharmonie Tomáše Braunera, velmi náročné dílo Symfonie č. 4, c moll D. Šostakoviče, op. 43.
Zvláštní ocenění odborné poroty získaly:
Galerie města Plzně a Animánie za projekt Ateliér Jiřího Trnky
Spolek Svět podle Jakuba za projekt 5 řek
Západočeská galerie v Plzni za cyklus výstav Mnichov – zářící metropole umění 1870 - 1918, Gottfried Lindauer (1839–1926) a Vznešenost a zbožnost – barokní umění na Plzeňsku a v západních Čechách
Ateliér Socha a prostor Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni za projekt Zaniklé a ohrožené kostely
