Pokud návrh schválí zastupitelé, cenu za mimořádný počin obdrží šéf plzeňské opery Tomáš Pilař, bývalý umělecký ředitel projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 Petr Forman, za celoživotní dílo sólista plzeňského baletu Jiří Žalud a dále také spolek Svět podle Jakuba, událostí roku bude vyhlášen projekt Umělec a totalita.
„Jednotlivá ocenění jsou každoročně předávána laureátům na slavnostním ceremoniálu, v letošním roce je tato akce plánována na 21. září 2016 v Malém sále Měšťanské besedy v Plzni,“ uvedl první náměstek primátora Martin Baxa. Návrhy na nominaci, které mohly podat fyzické i právnické osoby, se zabývala odborná porota. Ta navrhla udělit Uměleckou cenu města Plzně za rok 2015 v následujících kategoriích:
Cena za mimořádný umělecký počin pro umělce do 30 let – Tomáši Pilařovi, opernímu režisérovi, výtvarníkovi a současnému šéfovi opery Divadla J. K. Tyla v Plzni, a to za režii představení Mozart a smrt, které mělo premiéru 20. června 2015.
Cena za mimořádný umělecký počin pro umělce nad 30 let – Petru Formanovi za představení UBUdneS, které vzniklo ve spolupráci s belgickým městem Mons a za představení Symfonie zvonů v rámci slavnostního zahájení projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015, koncept sezony nového cirkusu a koncepci programu celého roku 2015.
Cena za celoživotní dílo („síň slávy“) – Jiřímu Žaludovi, který je s plzeňským divadlem spojen 60 let (s dvouletou výlukou v době vojenské prezenční služby a jedné sezony v Laterně magice). Do angažmá v Divadle J. K. Tyla nastoupil v roce 1954 a patřil k těm, kteří po boku Jiřího Němečka spoluzakládali slavnou éru plzeňského baletu. V letech 1968 a 1991 až 1992 byl pověřen vedením souboru, jako umělecký šéf v letech 1992 až 1995 usiloval o rozvoj souboru a možnost jeho prezentace, znovu prosadil premiéry dvou svébytných tanečních inscenací ročně. Důležitá byla i jeho práce trenérská a pedagogická. Sólistou plzeňského baletu se Jiří Žalud stal v roce 1961, svou taneční dráhu neukončil ani po odchodu do důchodu v roce 1997. S mateřským souborem spolupracuje dodnes, jak dokládá jeho Batiatus, výrazná postava majitele gladiátorské školy v inscenaci Spartaka.
Cena „Společnost přátelská umění a kultuře/Mecenáš(ka) plzeňské kultury“ – spolku Svět podle Jakuba, který investuje vlastní úsilí, čas a nápady, včetně finančních prostředků. Snaží se o záchranu varhan v kostele sv. Barbory v Manětíně, připravuje výjimečné projekty, jako je například Symfonie 5 ŘEK, a podporuje a inspiruje osobnostní rozvoj mladých umělců.
Cena za významnou kulturní událost roku – Plzeňské filharmonii, Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni a Ústavu pro studium totalitních režimů – za projekt Umělec a totalita. Dne 17. listopadu 2015 uspořádala Plzeňská filharmonie dva mimořádné koncerty. První byl určen vězňům a zaměstnancům plzeňské věznice. V komponovaném matiné zazněl v podání Českého noneta Nonet g moll, op. 43 Rudolfa Karla, který vznikal v těžkých podmínkách totalitního režimu během skladatelovy vazby v pankrácké věznici za druhé světové války. Druhým byl komponovaný celovečerní pořad, připomněl historické události 17. listopadu i aktuální rizika pro lidská práva a demokracii. Plzeňská filharmonie na projektu spolupracovala s Ústavem pro studium totalitních režimů. Osobnosti, které v pořadu vystoupily, hovořily také k nejaktuálnějšímu dění a reagovaly i na teroristické útoky v Paříži z 13. a 14. listopadu 2015. V rámci večera zaznělo pod taktovkou šéfdirigenta Plzeňské filharmonie Tomáše Braunera, velmi náročné dílo, Symfonie č. 4, c moll D. Šostakoviče, op. 43.
