Autoři vítězného návrhu přicházejí s dílčími úpravami, koncept zůstává. Klíčový je systém hospodaření s dešťovou vodou a prosperita stromů do budoucna. Kácet se bude méně. Kvalitu návrhu potvrzuje i v Česku zatím průlomová srovnávací analýza.
„Připomínky některých obyvatel ke kácení na Jiráskově náměstí nás motivovaly k tomu, pokusit se řešení posunout ještě o něco dál,“ popisuje situaci technický náměstek primátora města Plzně Pavel Šindelář. „Úzkou provázanost jednotlivých částí návrhu se podařilo zachovat. Současně se neslevilo z požadovaných funkcí, které má revitalizace náměstí přinést, včetně snahy vytvořit stávajícím i novým stromům takové podmínky, aby nestrádaly,“ dodává.
„Prověřili jsme možnosti, jak jsme slíbili. Společně s architekty a dalšími odborníky chceme občany s úpravami podrobně seznámit ve čtvrtek 13. září od 17 hodin přímo v parku na Jiráskově náměstí,“ upřesňuje místostarosta Městského obvodu Plzeň 2 – Slovany Jan Fluxa.
Změny jsou například v hlavní ploše parkového náměstí, kde se počet kácených stromů sníží o sedm. Na úkor mlatu se mírně rozšíří trávníková plocha a naopak se zmenší betonová růžice před kostelem, u níž se zachovají dva velké vzrostlé stromy. Platí, že se nebudou kácet stromy před školou, naopak až 12 nových stromů bude vysazeno v lunetě u bývalé trolejbusové točny. Ze stávajících 136 stromů bude zachováno 67 a 108 nových vzrostlejších jedinců se vysadí. Z celkového počtu kácených stromů je 27 ve špatném zdravotním stavu, zbytek ustoupí nutné rekonstrukci plynovodu, změnám výšek uličního profilu a dopravnímu řešení, několik z nich je v kolizi se stavbou. Celkový počet stromů po obnově vzroste ze současných 136 až na 175, což je ještě více, než se původně předpokládalo.
„Projekt považujeme v celé řadě ohledů za průlomový a za jeho architektonickou kvalitou stojíme,“ doplňuje Jitka Přerovská z Nadace Proměny Karla Komárka.
Ve prospěch návrhu mluví i výsledky speciální analýzy, tzv. indexu modrozelené infrastruktury, MZI. Metoda, běžně používaná v zahraničí (Berlín, Seattle, Malmö aj.), porovnává současný stav se stavem navrhovaným z hlediska rovnováhy mezi využitelností území a udržením benefitů zelené infrastruktury. Ty lze podpořit kvantitativní změnou podílu zelených ploch či kvalitativní úpravou vlastností ploch tak, aby došlo ke zlepšení jejich požadovaných funkcí. Jedná se o pilotní aplikaci těchto principů v České republice připravenou kolektivem odborníků různých profesí pracujících ve Sdružení pro modrozelenou infrastrukturu.
Jiráskovo náměstí je tak teprve druhým projektem v republice, kde se index v rámci pilotní fáze prověřoval.
