Úterní komentovaná prohlídka představí Kláru Beckovou-Loosovou. Včetně milostné korespondence

Plzeňská Stará synagoga hostí v úterý od 16 hodin komentovanou prohlídku k výstavě o životě poslední manželky jednoho ze zakladatelů moderní architektury - Adolfa Loose - nazvanou "Klára Becková - Loosová, svědkyně jedné epochy".

weby uniweb

Vedle unikátních a poprvé na výstavě prezentovaných fotografií z archivu potomků se komentovaná prohlídka, konaná ve výroční den svatby Kláry Beckové s Adolfem Loosem,  zaměří na milostnou korespondenci páru. Výstava samozřejmě přibližuje fotograficky i literárními doklady z knihy Kláry Beckové - Loosové plzeňské interiéry navržené Adolfem Loose, které svým počtem a mírou zachovalosti představují světový unikát, nechybí samozřejmě ani fotografická i textová prezentace Loosova mistrovského díla a labutí písně, pražské Müllerovy vily.

Dosud nepublikované snímky i samostatný pohled na životní osudy poslední manželky Adolfa Loose, otce moderní architektury, přináší výstava Klára Becková - Loosová, svědkyně jedné epochy, která je instalována do 31. srpna v prostorách Staré synagogy v Plzni. Přístupná je kromě sobot a židovských svátků každý den od 10 do 18 hodin.

„Jde o literární výstavu, připravenou pod křídly plzeňského střediska západočeských spisovatelů (SZS), neboť Klára byla nejen ženou obklopenou literáty své doby, ale také literární autorkou cenného portrétu slavného architekta,“ přibližuje projekt předsedkyně SZS Markéta Čekanová. „Díky rodinám Beckových a Patersonových z USA vystavujeme i několik dosud nepublikovaných fotografií, na jedné z nich návštěvníci spatří Klářina a Loosova psíčka Beau – Beau,“ dodává autor výstavy David Růžička, jenž za základ výstavy použil Klářinu knihu Adolf Loos: Soukromý portrét. Klára Becková – Loosová se narodila v roce 1904 v Plzni v židovské rodině. Na počátku roku 1942 zemřela v koncentračním táboře v Rize.

Návštěvníci výstavy se prostřednictvím fotografií a doprovodných textů projdou Klářiným dětstvím, jejím seznámením s architektem Loosem, jejich bouřlivým rozchodem i smutným osudem, který tato Plzeňanka, spisovatelka a fotografka, sdílela s komunitou evropských židů.

„Můžeme říci, že Loos byl přímým spouštěčem Klářiných literárních ambicí,“ konstatuje David Růžička. Díky Loosovi Klára rovněž poznala i celou řadu světových osobností, literátů, malířů, hudebníků nebo filmařů, kteří se na výstavě také objevují.

Poděkování za pomoc s výstavou patří nejen rodině Beckových a Patersonových z USA, ale i Muzeu hlavního města Prahy, zejména Marii Szadkowské, kurátorce Müllerovy vily a jejím kolegům, majiteli a zachránci Brummelova domu panu Michalu Brummelovi, zachránci apartmánu Richarda Hirsche panu Vladimíru Lekešovi a mnoha dalším lidem, kteří přispěli radou, pomocí či konkrétním materiálem.

 



Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
Opište kontrolní kód
auto cb rijen list2017

Hlavní zprávy