V kraji je nedostatek řemeslníků, opravářů a montérů

Plzeňský kraj se společně s Hlavním městem Prahou umístil na prvním místě s nejnižším počtem uchazečů na jedno pracovní místo.

weby uniweb

V posledních třech letech docházelo k redukci počtu nezaměstnaných uchazečů, přesto stále přetrvává nedostatek pracovních sil v některých profesích na trhu práce. V Plzeňském regionu se jednalo především o dělnické profese, chyběli zaměstnanci v kategorii Řemeslníci a opraváři a Obsluha strojů a zařízení, montéři.  

Údaje o struktuře uchazečů o zaměstnání a struktuře pracovních míst byly převzaty z Informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí, které tyto údaje získává z evidence úřadu práce.  

Strukturální nezaměstnanost se objevuje tam, kde vzniká nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. K hlavním příčinám, proč strukturální nezaměstnanost vzniká, patří například vysoký počet absolventů oborů humanitního zaměření, který převyšuje nabídku pracovních míst. Nebo naopak je možné se setkat s nedostatkem absolventů v technických oborech, kteří by na trhu práce našli dostatečný počet pracovních příležitostí, ale v řadách absolventů je jich méně. Strukturální nezaměstnanost se nevyskytuje jen ve státech s vysokou nezaměstnaností, ale postihuje i země, které dosahují relativně vysoké zaměstnanosti, mezi které patří i Česká republika. Strukturální nezaměstnanost nejlépe charakterizuje ukazatel počtu nezaměstnaných uchazečů na 1 pracovní místo, který je možné dále specifikovat podle vzdělání a podle jednotlivých profesí (klasifikace zaměstnání CZ-ISCO). 

Celkově na 1 pracovní místo připadlo ke konci roku 2016 v ČR 2,9 uchazečů. Na prvních příčkách s nejnižším počtem uchazečů na 1 pracovní místo se umístil Plzeňský kraj a Hlavní město Praha shodně s hodnotou 1,4 uchazečů. Naopak nejvyšší počet byl mapován v krajích Moravskoslezském (5,9 uchazečů na 1 pracovní místo) a Ústeckém (5,8 uchazečů na 1 pracovní místo). 

Hodnotíme-li počet uchazečů o zaměstnání podle vzdělání v přepočtu na 1 pracovní místo s požadavkem stejné kvalifikace, pak k 31. 12. 2016 byl v ČR nejvyšší počet zřejmý v kategorii uchazečů s úplným středním odborným vzděláním s maturitou (6,8 uchazečů na 1 pracovní místo). Nejlepší uplatnění našli uchazeči s tímto vzděláním v Plzeňském kraji (3,2 uchazečů na 1 pracovní místo), zatímco nejobtížněji se tito uchazeči zaměstnávali ve Zlínském kraji (11,1 uchazečů na 1 pracovní místo).   

Plzeňský region se umístil mezi kraji na 1. místě také s nejnižší hodnotou v kategorii vyučených bez maturity (1,8 uchazečů na 1 pracovní místo). Hlavní důvod dobrého uplatnění těchto uchazečů vychází z charakteru Plzeňského kraje jakožto průmyslového regionu. Firmy se zde zabývají zejména průmyslem zpracovatelským, který nabízí celou řadu pracovních míst pro dělnické profese. Průměr ČR činil 3,7 uchazečů.   

K 31. 12. 2016 připadli v ČR 4,0 uchazeči s vysokoškolským vzděláním na 1 pracovní místo s požadavkem vysokoškolské kvalifikace. Hlavní důvod, proč někteří absolventi s vysokoškolským vzděláním obtížněji hledají uplatnění na trhu práce, souvisí se strukturou vzdělání, která v řadě případů neodpovídá požadavkům trhu práce. Studující na vysokých školách často upřednostňují humanitní obory před technickými. Ve městech s vyšší koncentrací vysokoškoláků poté nabídka pracovních sil s vysokoškolským vzděláním humanitního zaměření často převyšuje poptávku.   

Nejhůře se uplatňovali na trhu práce vysokoškolsky vzdělaní uchazeči na Vysočině (8,9 uchazečů na 1 pracovní místo). Naopak nejlepší situace byla v krajích Karlovarském (1,6), kde se jedná o důsledek malého počtu vysokoškoláků, a v Hlavním městě Praze (2,0), kde naopak vysoký počet vysokoškoláků koresponduje s vyšší nabídkou pracovních příležitostí. Plzeňský kraj se s hodnotou 3,4 uchazečů na 1 pracovní místo s požadavkem vysokoškolského vzdělání umístil na třetí pozici. Studenti s technickým zaměřením činili v roce 2015 více než 30 % ze všech studentů studujících na Západočeské univerzitě v Plzni. Postupný posun od zpracovatelského průmyslu s levnou pracovní silou k oborům a činnostem s vyšší přidanou hodnotou v sektoru elektroniky a v oblasti automobilového průmyslu přispívá k vytváření míst především pro vysokoškolské odborníky s technickým zaměřením.  

Nejnižší počet uchazečů na 1 pracovní místo v ČR představovali uchazeči se středním vzděláním bez maturity (1,3 uchazečů na 1 pracovní místo) a se základním vzděláním (1,8). Lepší uplatnění těchto uchazečů na trhu práce spočívá v zájmu firem, které potřebují méně kvalifikovanou pracovní sílu na nenáročné pozice. I když zaměstnanci s nízkou kvalifikací shání v současné době poměrně snadno zaměstnání, v případě poklesu ekonomiky se budou jejich místa rušit jako první. Plzeňský kraj v počtu uchazečů se základním vzděláním připadajícím na 1 pracovní místo obsadil třetí místo (1,0 uchazečů na 1 pracovní místo). Horší situace byla zřejmá v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. 

Věk patří mezi další významné faktory, které ovlivňují uplatnění uchazečů na trhu práce. Z celkového počtu uchazečů dosahovala ve všech krajích nejnižšího podílu nejstarší a nejmladší věková kategorie. Příčinou nízkého počtu uchazečů ve skupině obyvatel do 19 let je jejich stále ještě probíhající příprava na budoucí profesi, ve skupině nad 65 let zase skutečnost, že většina obyvatel je již v důchodu.  

Nejvyšší podíl nezaměstnaných tvořili ve všech krajích s výjimkou Hlavního města Prahy uchazeči ve věku 55-59 let. Z nezaměstnaných uchazečů činila tato věková skupina v ČR 14,1 % a v Plzeňském kraji 15,5 %, což byl druhý nejvyšší podíl v rámci krajů ČR. Nejvyšší podíl nezaměstnaných ve věku 55-59 let byl zaznamenán v Kraji Vysočina (16,1 %), naopak nejnižší v Hlavním městě Praze (11,8 %), kde k více problematické skupině uchazečů patřili ti ve věku 35-39 let (13,7 %).    

Profese uchazeče také hraje důležitou roli v jeho uplatnění  na trhu práce. Podle klasifikace CZ-ISCO připadl v Plzeňském kraji nejvyšší počet uchazečů na 1 pracovní místo se stejnou kvalifikací v úřednické profesi (5,9 uchazečů na 1 pracovní místo). Jedná se tak o třetí nejnižší hodnotu v porovnání s ostatními kraji. V průměru ČR byl tento počet o 3,3 uchazečů vyšší. V rámci krajů byly dosaženy nejvyšší počty uchazečů úředníků na 1 pracovní místo ve Středočeském a Zlínském kraji (shodně 17,1). Opakem bylo Hlavní město Praha, kde byla hodnota nejnižší (4,7 úředníků na 1 pracovní místo). 

V kategoriích Řemeslníků a opravářů a také v případě Obsluhy strojů a zařízení, montérů převažovala v Plzeňském kraji nabídka pracovních míst nad poptávkou. S nejnižším počtem 0,6 uchazečů na 1 pracovní místo v kategorii Obsluhy strojů se Plzeňský kraj v mezikrajském porovnání umístil dokonce na 1. pozici.  

Největšího variačního rozpětí počtu uchazečů na 1 pracovní místo v rámci regionů dosahovala profesní skupina Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. V tomto případě byla nejvyšší hodnota zaznamenána v Ústeckém kraji, kde dosahovala 21,9 uchazečů na 1 pracovní místo, a nejnižší naopak v Hlavním městě Praze (0,6 uchazečů na 1 pracovní místo). Plzeňský kraj představoval s počtem 2,8 uchazečů čtvrtou nejnižší hodnotu mezi kraji. 

Na trhu práce se dobře uplatňují profese s vyšší odbornou kvalifikací, jako jsou například Specialisté, Techničtí a odborní pracovníci a Zákonodárci a řídící pracovníci. Nejlepší uplatnění z těchto tří profesí získali v Plzeňském kraji Specialisté. Na jedno pracovní místo připadlo 1,2 uchazečů. Nejnižší uplatnění na trhu práce měli tito uchazeči na Vysočině, kde na 1 pracovní místo připadlo 3,8 uchazečů.  

Pracovníci ve službách a prodeji se nejlépe uplatňovali v Hlavním městě Praze (1,8 uchazečů na 1 pracovní místo) a v Plzeňském kraji (2,1 uchazečů na 1 pracovní místo). Naopak nejhorší uplatnění měli tito uchazeči v krajích Ústeckém (7,3) a Moravskoslezském (7,1). Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství lépe hledali zaměstnání ve Středočeském kraji (1,3 uchazečů na 1 pracovní místo) a také v kraji Plzeňském, který se s počtem 2,9 uchazečů na 1 pracovní místo umístil na 2. pozici. Nejhorší situace s uplatněním těchto uchazečů byla opět v krajích Ústeckém (16,6) a Moravskoslezském (15,1). 

V časové řadě 2014 až 2016 se v Plzeňském kraji projevil nejvyšší pokles v počtu uchazečů na 1 pracovní místo v profesi Úředníci. V průběhu dvou let se počet úředníků na 1 pracovní místo snížil o 8,6 uchazečů. V ČR se nejvýznamněji zase snížil počet uchazečů na 1 pracovní místo ve skupině Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství, kde tento ukazatel poklesl o 20,8 uchazečů.


Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
Opište kontrolní kód
ARCHIV ZPRÁV
17.3.2017 10:08



7 +
 
uniweb weby_ost

Hlavní zprávy