Tento den byl vyhlášen již v roce 1906 u příležitosti podepsání Mezinárodní konvence o ochraně užitečného ptactva. "To obdivujeme nejen z důvodu hlasových a letových projevů, ale zároveň je i jeho výskyt jedním z ukazatelů stavu životního prostředí. To je potřebné chránit nejen pro volně žijící živočichy, ale i pro člověka samotného. Proto se i členové Českého svazu ochránců přírody v Rokycanech snaží tento stav změnit např. úklidem černých skládek v přírodě, výsadbou remízků a tvorbou biokoridorů. V těchto aktivitách jim výrazně pomáhají především myslivci," líčí šéf spolku Pavel Moulis.
Vlaštovka obecná se vyznačuje rozeklaným ocáskem, skořicově červeným čelem a hrdlem. Její let je rychlý a vytrvalý. Zpěv je štěbetavý. Za špatného počasí létá vlaštovka nízko nad zemí nebo nad vodní hladinou. Sameček se od samičky liší delšími ocasnými pery. Hnízdí v zemědělských objektech na vesnicích či malých městech. Hnízdo je plochá miska z jílu promíseného slinami a slámou, pevně přilepená těsně pod stropem stáje. Vnitřek je vystlán peřím, chlupy či jemnými stébly. Stavba hnízda trvá asi 4 až 5 dní. Hnízdění probíhá od května do srpna, zpravidla dvakrát někdy i třikrát. Snáší čtyři až pět bílých, červenohnědě skvrnitých vajec, na kterých sedí samička 14 až 16 dní. Mláďata zůstávají v hnízdě dalších 20 až 22 dní a po vylétnutí se zdržují v blízkosti hnízda. Živí se převážně mouchami.
Vlaštovka patří společně s čápem mezi nejoblíbenější opeřence mezi lidmi. Proto je jejímu příletu věnována poměrně velká pozornost. Díky našim terénním zpravodajům, kteří nám přílet ptáků pravidelně hlásí, se letos prvně vlaštovky objevily např. na Klabavě, Oseku či Nevidě. Je pochopitelně, že se vlaštovky zanedlouho objeví i jinde, především však na místech, kde v minulosti hnízdily. Bývá pravidlem, že první přilétají samečkové a později samičky, stejně tak jako např. u čápů bílých, kteří již na Rokycansko dorazili a obsadili tradiční hnízdiště.
