Dál už pokračuje šéf zvířecích záchranářů z Plzně Karel Makoň:
Po dohodě s kolegou Pavlem Moulisem z rokycanské záchranné stanice živočichů jsem vyjel dravce odchytit. To naštěstí netrvalo dlouho, jelikož poštolčí sameček seděl v klidnější části výrobní haly, která šla z části přehradit speciální ornitologickou odchytovou sítí. Pravda, instalace takovéto sítě v prostorách s členitým 12m vysokým stropem, navíc opatřeným protipožárními čidly, rozvodem vzduchu, informačními tabulemi atd., není zrovna jednoduchá, ale tady to relativně šlo. Naštěstí mi s odchytem pomohl mladý muž z údržby, který celou událost nejen oznámil, ale pomohl s natažením sítě. Zhruba po půl hodině byla poštolka v hale odchycena a vypuštěna venku zpět do volné přírody. Navíc se jednalo již o okroužkovaného ptáka, a tak jsem téměř obratem podle čísla na ornitologickém kroužku zjistil, že se jedná o poštolku, kterou kroužkoval kolega Miloš Paisker jako mládě 30. 5. 2015 v naší budce u Kyšic a Červeného Hrádku. Z toho vyplývá, že sameček se drží na lokalitě, kde se vylíhl a pohybuje se v těsném sousedství (7 km) hnízdní budky. Do haly pravděpodobně zalétl omylem při lovu potravy nebo prolezl nějakým průduchem z venkovní fasády při hledání hnízdní možnosti. Každopádně tento výjezd byl letos pro nás prvním úspěšným zásahem, kdy se podařilo zvířecího pacienta zachránit. Za zmínku stojí i přístup zaměstnance firmy, který problém řešil. Nejenom že věděl, kam má zavolat, ale zároveň i nemalou měrou přispěl k úspěšnosti odchytu.
Středa 10. 1. 2018 ZSŽ Plzeň - Dolanský most, ř. Berounka
Na základě tolik probírané tiskové zprávy na našem FB přijel štáb regionální televize Zak natáčet k nám na stanici o prvních pacientech letošního roku. Když jsme nafilmovali uvnitř naší záchranné stanice všechny potřebné komentáře, vydala se paní redaktorka s kameramanem pořídit ještě pár konkrétních záběrů z uvedených lokalit. Vyrazili proto na Dolanský most přes řeku Berounku, kde se zabila mladá labuť z řeky Mže. Jaké však bylo jejich překvapení, když pod mostem našli další uhynulou mladou labuť. Dojeli jsme proto na místo i my, abychom konstatovali, že na této lokalitě se ročně zabije až několik desítek vodních ptáků, kteří se vyhýbají mostní konstrukci a nalétnou přímo do vzdušného vedení. Bohužel tento problém není snadné technicky vyřešit, a tak tady si naše lidská civilizace vybírá svou daň za tolik potřebnou elektrickou energii. Labuť tentokrát byla bez kroužku a kadaver jsme převezli na veterinární vyšetření (pitvu) v rámci zjištění zdravotního stavu populace.
