Plzeň ocenění uděluje již 30 let vždy při slavnostním zasedání zastupitelstva za významný přínos k objasnění a prosazení principů demokracie, svobody a spravedlnosti, za důstojnou obhajobu lidských práv a svobod prostřednictvím tisku, rozhlasu a televize. Z rukou primátora města Plzně Romana Zarzyckého ji za svého otce převzal podnikatel, novinář a filantrop Jan Dobrovský. Podnět pro ocenění Luboše Dobrovského podali ředitel Paměti národa Plzeňského kraje Jiří Kunc a biskup plzeňský Tomáš Holub.
„Pan Luboš Dobrovský dokázal svými činy, morálkou, statečností, odvahou, touhou po svobodě, demokracii a smyslem pro spravedlnost naplnit uvedené myšlenky a ideu Ceny 1. června. Stačí jen velmi stručně nahlédnout do jeho životopisu, který je toho jednoznačným dokladem. Počínaje jeho publicistickou činností, kdy od roku 1958 působil v literárním časopise Plamen, v Literárních novinách a mnoha dalších médiích, a to včetně samizdatových Lidových novin na sklonku 80. let. Včetně jeho podílu na podzemním vysílání Československého rozhlasu v roce 1968, dále jeho podpisem Charty 77 v roce 1976, kterou signoval jako jeden z prvních, jeho aktivní zapojení do činnosti Občanského fóra, jehož se stal mluvčím. Ale i včetně vykonávání funkce ministra obrany České a Slovenské federativní republiky i funkce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky pana Václava Havla. Nelze opominout ani jeho působení na pozici českého velvyslance v Rusku. Důležitější než tento výčet, jsou ale hodnoty, za které se stavěl a které se s přímočarostí a nekompromisností sobě vlastní snažil vždy prosazovat. I za cenu neustálých perzekucí, ztráty plnohodnotného zaměstnání v době normalizace, již strávil v kotelnách či nemožnosti veřejně publikovat. Tyto hodnoty prosazoval i později ve všech vysokých funkcích, ve kterých působil po listopadu 1989. I přes momentální nepřízeň kohokoliv. Ne vždy, či spíše v minimu případů, je přijímána nepříjemná pravda. Pravda totiž mnohdy bolí. Pan Dobrovský však nikdy neustoupil. A to vše ve jménu svobody, demokracie a důstojného života,“ uvedl ve svém projevu primátor Roman Zarzycký.
„Je mi to nesmírně milé a děkuji za to. Když jsem viděl seznam držitelů Ceny 1. června, tak naprostá většina z nich prošla mým životem. Ocitl jsem se ve společnosti kamarádů mého otce, mých učitelů, všechno to jsou lidé, s nimiž jsem vyrůstal, trávil dětství. Myslím, že táta je v naprosto správné společnosti, byli si blízcí, tvořili názorovou rodinu,“ řekl Jan Dobrovský, jenž na otce vzpomínal při převzetí ceny i při osobním setkání s primátorem. Podle Jana Dobrovského měl jeho otec vždy trochu pochybnosti, zda věci, které dělá, dělá smysluplně. „S těmito lidmi to vždy dávalo smysl. Dělal věci proto, aby ho obohacovaly a obohacovaly ho tehdy, když to mělo širší význam. Mám z toho velikou radost, jsem vděčný, že táta tu cenu dostane,“ dodal. Ocenění jsou podle jeho slov důležitá kvůli odkazu, vytváří příklady. „Na nich je postavena civilizace a cesta k humanitě,“ dodal. Osobně by byl rád, kdyby se mementem stala schopnost vést dialog, diskutovat. Právě takové prostředí obklopovalo jeho otce.
Cena 1. června i slavnostní zasedání zastupitelstva se v Plzni koná na počest 1. června 1953, kdy Plzeňané masově protestovali proti měnové reformě. Tehdy šlo o první vystoupení proti komunistickému režimu v Československu. Mezi laureáty Ceny 1. června jsou například bývalý prezident Václav Havel, francouzský politolog a historik Jacques Rupnik, spisovatel, publicista a politik Pavel Tigrid, komentátor, publicista a esejista Jefim Fištejn, signatářka Charty 77 Dana Němcová a další.
Řadu laureátů a také události z roku 1953 včetně dobových dokumentů a vzpomínek pamětníků přibližuje nová výstava Den prvního zvonění, která je k vidění v mázhauzu plzeňské radnice.
