Proti tomuto tvrzení se ČSAD autobusy Plzeň ostře ohrazuje. Podle ČSAD bývalý hejtman neříká pravdu, opakovaně uvádí veřejnost v omyl a poškozuje tím dobré jméno dopravce. Na základě aktuálního právního auditu by měl naopak kraj ČSAD uhradit některé náklady a doplatit přiměřený zisk, na který má dopravce zákonný nárok.
„Nechtěli jsme téma otevírat těsně před volbami, aby se nezpolitizovalo a nebylo využito v rámci předvolební kampaně. Nicméně stále intenzivněji se opakující zavádějící a nepravdivé výroky bývalého hejtmana Bernarda nás nutí veřejně reagovat a uvést informace na pravou míru. Zároveň zvažujeme právní kroky,“ sdělil tiskový mluvčí ČSAD autobusy Plzeň Miroslav Slaný.„Více než čtvrt století jsme kvalitně a spolehlivě zajišťovali stabilní autobusovou obslužnost kraje ke všeobecné spokojenosti cestujících, přičemž každoročně byla naše společnost certifikována a kladně hodnocena pro vysokou kvalitu služeb. Zaměstnávali jsme stovky kvalitních řidičů a disponovali dlouhodobě budovaným mimořádně kvalitním zázemím pro provoz veřejné linkové dopravy. Kraj nikdy nezpochybnil kvalitu našich služeb. Nástupem Josefa Bernarda do funkce hejtmana se ale vše změnilo a začal „hon“ na ČSAD autobusy Plzeň,“ říká Slaný s tím, že osobní animozita Josefa Bernarda vůči majiteli plzeňského ČSAD Zdeňkovi Zemkovi vznikla ještě v dobách, kdy Bernard působil jako vysoký manažer všem známé výrobní společnosti.
Celý problém vznikl v roce 2017, kdy pod vedením tehdejšího hejtmana nařídil Krajský úřad Plzeňského kraje účelovou hloubkovou kontrolu plnění smlouvy o závazku veřejné služby dopravce ČSAD autobusy Plzeň a.s. za období 2013 až 2015 s cílem cokoliv nalézt.
V průběhu kontroly byl zřejmě na pokyn hejtmana ke kontrole přizván bez jakéhokoliv jmenování nebo pověření Ing. Pavel Cibulka, který nebyl oficiálně členem kontrolní skupiny a který hledal rozporuplné a mnohdy i zcela nesmyslné důvody pro vylučování nákladových údajů a tím i stanovení „částky neoprávněně přijaté“. Tato částka byla vyčíslena až do nesmyslné výše 280 milionů korun, pak snížena na 250 milionů a poté na konečných 122 milionů korun, které byly pak na základě uznání dluhu rozděleny na 23 splátek a plně splaceny ke dni 15.12.2019. Zde je první vědomá lež bývalého hejtmana, která spočívá ve výši sporné částky. Pan bývalý hejtman ve svém vystoupení na zasedání zastupitelstva kraje hovoří o čtvrt miliardě korun a v předvolebním vystoupení zmínil dokonce ještě vyšší částku.
„Dohoda o uznání dluhu byla podepsána v tísni a pod brutálním nátlakem. Kategoricky jsme nesouhlasili se závěry „kontroly“, byli jsme ale doslova hrubě donuceni dohodu přijmout,“ vysvětluje Slaný.
Pokud by totiž bývalý ředitel plzeňského ČSAD Jaroslav Vejprava za dopravce nesouhlasil s návrhem smlouvy a splátkovým kalendářem, nebyl by uzavřen rok 2016, na roky 2017, 2018 a 2019 v té době ani nebyla uzavřena žádná smlouva a dopravce by zkrachoval, byl by nucen pro insolventnost ukončit činnost.
„Pokud bychom šli do soudního sporu, během sporu by soud na návrh kraje obstavil peníze na našich účtech, a to bez ohledu na vývoj sporu, nebyli bychom schopni hradit své závazky, a to by firmu při její velikosti položilo. Vleklý náročný soudní spor bychom sice pravděpodobně ustáli, ale než by skončil, tak by společnost ČSAD autobusy Plzeň už neexistovala, do té doby by zkrachovala, takže by nás to vlastně zničilo,“ pokračuje Slaný a dodává: „Museli bychom propustit na 500 zaměstnanců, zcela by zkolabovala autobusová doprava v kraji, Plzeňský kraj by zůstal po několik měsíců bez základní dopravní obslužnosti v provizorním režimu, dopravu by museli zajišťovat různí jiní dopravci najatí z celé republiky. Dotazy od dopravců k uvedenému období naznačovaly, že i tuto variantu někdo zvažoval, přinejmenším se dělal průzkum.“
Problém se vleče až do dnešních dní. Podepsáním uvedené dohody o uznání dluhu a uhrazením 122 milionů korun měl být stav narovnaný, ale není. V únoru 2018 byly totiž ve vyúčtování roku 2016 zpětně stanoveny v jednotlivých nákladových položkách nepřekročitelné stropy EON (ekonomicky oprávněné náklady), které byly ovšem pro všech 13 autobusových dopravců v kraji velmi různé, byť se jednalo o stejnou činnost na stejném samosprávném území.
„Stanovení stropu u EON je podle nás zřejmě protiprávní. Vždy by se měla posuzovat oprávněnost nároku, nikoliv jeho absolutní výše. Vyúčtování totiž pak v praxi fungovalo zjednodušeně tak, že na to, co jste překročili, nemáte nárok, byť byly náklady oprávněné, a co jste ušetřili, tak musíte vrátit,“ vysvětluje Miroslav Slaný.
Kraj nyní požaduje po ČSAD autobusy Plzeň údajný přeplatek ve výši 17 milionů korun za „nevyčerpané náklady“ z let 2017 a 2018 právě s odkazem na protiprávně stanovené stropy ekonomicky oprávněných nákladů. Navíc kraj za poslední roky plzeňskému ČSAD vůbec nepřiznával přiměřený zisk, na který má dopravce podle zákona nárok.
„Zpochybňovány byly kilometry odjeté na „nedotovaných“ linkách převážně tam, kde POVED nebo krajský úřad neměly spoje v dopravní obslužnosti, ale situace tyto spoje nutně vyžadovala a podle bývalého vedení bylo zároveň přislíbeno, že tyto spoje budou zařazeny do dopravní obslužnosti,“ říká Slaný a dodává, že absence přiměřeného zisku, na který má dopravce zákonný nárok, a zároveň současná nutnost udržovat vozový park v dobrém technickém stavu nutily ČSAD ke zvýšeným nákladům za opravy autobusů a tyto prostředky pak chyběly k potřebné obnově vozového parku.
Aktuální právní audit, který má krajský úřad nyní stole, tyto závěry nejen potvrzuje, ale naopak říká, že ne dopravce by měl vracet kraji peníze, ale naopak kraj by měl dopravci ještě uhradit určité náklady a doplatit přiměřený zisk, na který má dopravce zákonný nárok. Jedná se konkrétně o 79,4 milionů korun za roky 2017 a 2018. Jednání mezi plzeňským ČSAD a krajským úřadem nyní probíhají, ale celou komplikovanou záležitostí se pravděpodobně bude muset podrobně zabývat nově ustavené zastupitelstvo a Rada kraje ihned po volbách.
Bývalý hejtman Bernard Plzeňskému kraji za veřejnou dopravu žádné peníze neušetřil, naopak
„Bývalý hejtman Bernard nehovoří pravdu ani o tendru na nového autobusového dopravce a jeho ekonomických přínosech. Připisuje si zásluhy za úspěšně zvládnutý tendr a holedbá se, že kraji ušetřil obrovské peníze, skutečnost je ale zcela opačná,“ říká Slaný a pokračuje: „Nyní kraj na nového dopravce vydá téměř dvojnásobek. Argumentuje se tím, že za to mají cestující k dispozici zbrusu nové komfortní autobusy. Nicméně při průměrné obsazenosti 7-8 lidí v autobuse je to zejména na krátkých tratích zbytečně drahý luxus. Je to, jako kdyby se na lokálkách ve vlacích zavedla pouze první třída a druhá třída by se zrušila. Ano, je to komfortní, ale to je to ekonomické?“ ptá se Slaný a ukazuje přitom druhou stránku mince dopravního tendru.
Při srovnání ceny dopravního výkonu v roce 2019 z uzavřené smlouvy s ČSAD autobusy Plzeň s cenami vzešlými z veřejné soutěže, kde jediným účastníkem a zároveň vítězem byla Arriva Střední Čechy, bude muset Plzeňský kraj vynaložit ročně o zhruba 300 milionů korun více, než tomu bylo dosud. Při délce zakázky na 10 let vychází celková částka na 3 miliardy korun. Přitom stačilo do výběrového řízení nastavit například podmínku maximálního průměrného stáří vozového parku a maximálního stáří autobusu bez nutnosti nákupu pouze zcela nových vozidel s nadstandartní výbavou, stejně jako to dělají jiné kraje. Výrazně se tak zvýší komfort cestování, ale pro kraj není tato varianta tak finančně náročná.
„Omlouváme se všem našim cestujícím i zákazníkům, že jsme nuceni takto reagovat před volbami, ale je naší povinností hájit dobré jméno naší dopravní společnosti,“ uzavírá Slaný.
