Můj první den ve Vietnamu začal v 7 ráno fackou vlhkého horkého vzduchu do mého vyklimatizovaného obličeje po 18ti hodinách cestování…
Zástupkyně AIESEC čekala na letišti, vyřídily jsme nějaké nezbytnosti, na bytě jsem odhodila batoh a s důvěrou se ponořila do víru největšího města, ve kterém jsem zatím byla, s nejšílenějším dopravním systémem, který jsem kdy viděla (je pravda, že jsem toho zatím moc neviděla), a to na palubě mototaxi. Měla jsem štěstí, narazila jsem na roztomilého staršího pána, který – ačkoliv jsme si navzájem vůbec nerozuměli – ochotně pomohl a po vydařené jízdě, když mě stále viděl zmatenou, mi věnoval malou láhev balené vody.
Upřímně, cítila jsem se dost zmateně a přemoženě všemi těmi poprvé a tolika novými vjemy. Malá pauza v kavárně, hovory domů, plán na zbytek dne, malý návrat k sobě a Eliška zas jede! Měla jsem v plánu vidět saigonský Notre Dame a známý Ben Thanh Market a hlavně trochu se zatoulat bez plánované cílové destinace. Během krátké procházky mi Saigon ukázal spoustu svých kontrastů. Skleněné mrakodrapy a neuvěřitelně úzké chátrající domečky se stromy na balkónech. Bosé pouliční prodavače jídla s podnikáním na svých kolech a luxusní obchody z mramoru a skla. Nádherné Ho Či Minovo náměstí, kde každá květinka vypadá, jako kdyby o ni bylo pečlivě postaráno a tráva je dokonalá, a roztrhané pytle s odpadky a jejich příšerný smrad v horku jen jednu ulici od náměstí. Dokonale vypadající business man, který otevírá dveře svého luxusního auta, které mu před hotel zrovna postavili zaměstnanci, a motorkáři spící v prapodivných polohách na svých motorkách uprostřed chodníku.
Domů jsem šla docela brzy. Dopadla na mě únava z dlouhého letu a rušného města. Hlavně jsem musela načerpat síly na následující den.
Vzácné střípky dne:
Maminka a dvě děti na skutru během nejrušnější hodiny. Maminka, narozdíl od dětí, měla roušku přes nos a ústa.
Žena na tržišti snažící se naučit mě vyslovovat vietnamsky „děkuji“. Ptala se, odkud jsem. Snažila jsem se jí pantomimicky vysvětlit Českou republiku jako srdce Evropy.
Úsměv a vřelé mávání staršího chlapíka, mého prvního řidiče mototaxi.
