Spolu s ním pozvalo Centrum Bavaria Bohemia v Schönsee všechny zájemce na jednodenní túru za nádherného počasí babího léta. Cílem bylo vystoupat na horu Čerchov (německy Schwarzkopf), která je se svou nadmořskou výškou 1042 m nejvyšší horou Hornofalckého lesa a zároveň jižním vrcholem Českého lesa. Téměř 40 účastníků započalo túru na parkovišti Keilbügerl poblíž Waldmünchenu na bavorské straně, kde se vybavili sluchátky, aby tak mezi sebou kvůli současné situaci udržovali odstup.
Čerchovský vrchol byl turistickým cílem již v 19. století, později vojenskou základnou a dnes je opět oblíbeným cílem milovníků sportu a přírody. Túra vedla po stezce „Čerchovsteig“ k pozůstatkům bývalého osídlení Kramberghof a dále přes hraniční přechod Čerchov/Lehmgrubenweg, kde se nacházel ideální přístřešek pro krátký odpočinek. Po vystoupání na nejvyšší horu Českého lesa, Čerchov, měli účastníci dostatek času na poklidnou pauzu na oběd a na vychutnání si nádherného výhledu z rozhledny do krajiny. Rozhledna postavená v roce 1904, známá též jako Kurzova věž, pojmenovanápodle stavitele, umožňuje nádherný výhled do všech stran. Druhá, vyšší věž byla postavena v roce 1987 československou armádou a doposud není přístupná.
Čerchov využívalo kromě sovětské armády i Ministerstvo národní bezpečnosti ČSSR jako místo pro odposlech (s krycím jménem „RUBIN“). V průběhu otevírání hranic a znovusjednocení už odposlech neprobíhal a od července roku 2000 je Kurzova věž znovu přístupná veřejnosti.Za dobrého počasí nabízí hora překrásný výhled na Bavorský les a českou kotlinu.
Při sestupu vedl skupinu Karl Reitmeier, který zná tuto oblast jako své boty, přes Kamennou Loučku a kolem zříceniny myslivny ve výšce 900 m. n. m. Následoval krátký odpočinek u chaty Pod Vodárnou, kterou využívají lesníci. Karl Reitmeier nechal svým vyprávěním nahlédnout všechny účastníky do dřívějších dob.
Později odpoledne dosáhla skupina se spoustou nových dojmů výchozí bod putování. Organizátorka akce Ivana Danisch, zaměstnankyně CeBB, které během dnepomáhala i stážistka Markéta Kamenská, poděkovala průvodci Karlu Reitmeierovi za prohlídku, zajímavý i informativní výklad a na závěr naznačila, že toto putování by nemuselo být zdaleka poslední.
