Invazní rostliny a živočichové nejsou jen problémem chráněných území. V Plzeňském kraji se mohou šířit podél řek, železnic, silnic, na opuštěných pozemcích i ze zahrad do volné krajiny. První ročník Týdne invazních druhů ukázal, proč je důležité nepůvodní druhy poznat včas, hlásit jejich výskyt a bránit jejich dalšímu šíření.
Invazní druhy nejsou jen problémem vzdálených koutů republiky. Týkají se i Plzně a celého Plzeňského kraje. Objevují se podél řek, u silnic a železnic, na rumištích, v parcích, na okrajích obcí i v chráněné přírodě. První ročník kampaně Týden invazních druhů proto připomněl, proč je důležité nepůvodní rostliny a živočichy poznat včas a nenechat je nekontrolovaně šířit.
Kampaň, kterou připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), probíhala od 8. do 14. června 2026. Po celé republice nabídla zhruba čtyři desítky akcí a přilákala téměř 1,5 tisíce lidí. Zájem veřejnosti ukázal, že téma invazních druhů už není jen záležitostí biologů a ochranářů, ale stále častěji i obcí, vlastníků pozemků, zahrádkářů a lidí, kteří se pohybují v přírodě.
Pro Plzeňský kraj je toto téma důležité i proto, že se zde potkává městské prostředí, zemědělská krajina, říční nivy, lesy i chráněná území. Právě taková místa mohou být pro šíření nepůvodních druhů velmi citlivá. Stačí zanedbaný pozemek, navezená zemina, okraj potoka nebo železniční násep a invazní rostlina se může během několika let rozšířit do okolí.
Invazní druh je rostlina nebo živočich, který se dostal mimo svou původní oblast výskytu a v novém prostředí se začne rychle šířit. Ne každý nepůvodní druh je automaticky problém. Invazním se stává až ve chvíli, kdy vytlačuje původní druhy, mění prostředí, škodí zemědělství, lesům, vodním tokům nebo může ohrožovat zdraví lidí.
Typickým problémem je, že invazní rostliny vytvářejí husté porosty a nepustí ke světlu původní druhy. Tím se mění složení luk, břehů řek i okrajů lesů. U živočichů může být problémem predace, konkurence, přenos nemocí nebo křížení s původními druhy.
V praxi to znamená, že invazní druhy mohou měnit vzhled krajiny, snižovat biodiverzitu a zvyšovat náklady obcí i správců pozemků. Čím později se jejich výskyt začne řešit, tím složitější a dražší bývá zásah.
V Plzeňském kraji je vhodné sledovat především okolí vodních toků, rybníků, příkopů, silnic, železnic a zanedbaných ploch. Právě tato místa často fungují jako koridory, po kterých se nepůvodní druhy šíří dál do krajiny.
Mezi známé problematické rostliny patří například křídlatky, bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá nebo lupina mnoholistá, známá také jako vlčí bob. Některé z nich se šíří semeny, jiné hlavně oddenky a úlomky rostlin. U křídlatek například může stačit i malý kousek rostliny přenesený se zeminou.
Zvláštní pozornost si zaslouží také vodní a mokřadní prostředí. U živočichů ochranáři dlouhodobě sledují například nepůvodní druhy raků, které mohou vytlačovat původního raka říčního a přenášet račí mor. Proto je důležité nepřemisťovat živočichy mezi lokalitami a nevypouštět do přírody druhy z akvárií, jezírek nebo domácích chovů.
Součástí Týdne invazních druhů byly i tři praktické zásahy proti lupině, tedy vlčímu bobu původem ze Severní Ameriky. Na první pohled jde o atraktivní rostlinu s výraznými květy, která se lidem často líbí. Problém nastává ve chvíli, kdy se dostane mimo zahrady a začne se šířit ve volné krajině.

Lupina dokáže vytvářet husté porosty a měnit podmínky v půdě. Tím může postupně vytlačovat původní luční rostliny, na které jsou navázáni motýli, včely a další hmyz. Právě na takových příkladech kampaň ukazovala, že ne každá hezká rostlina je v přírodě prospěšná.
Pro vlastníky pozemků v Plzeňském kraji z toho plyne jednoduché pravidlo: pokud se podobná rostlina začne nekontrolovaně šířit za plot zahrady, je lepší zasáhnout včas. U menších porostů může pomoci pravidelné vytrhávání nebo sečení před tvorbou semen. U větších výskytů je vhodné poradit se s odborníky.
Jedním z cílů kampaně bylo naučit veřejnost invazní druhy poznávat a hlásit. Účastníci exkurzí si v terénu zkoušeli, jak se výskyty zapisují přes mobilní aplikace a webové nástroje. Právě hlášení od veřejnosti může ochranářům pomoci zjistit, kde se problém objevuje nově a kde je ještě možné rychle zasáhnout.
AOPK upozorňuje, že včasné nahlášení nálezu může rozhodnout o tom, zda se invazní druh podaří zastavit. Zvlášť důležité je to u druhů, které se zatím v krajině nešíří plošně, ale jejich případné rozšíření by mohlo způsobit vážné škody. Mezi sledované druhy patří například sršeň asijská nebo rak mramorovaný.

Pro obyvatele Plzně i menších obcí v kraji to znamená, že i zdánlivě obyčejné pozorování může mít význam. Pokud si člověk všimne neobvyklého druhu na zahradě, u potoka nebo v parku, je lepší nález ověřit a případně nahlásit, než ho nechat bez povšimnutí.
Podle AOPK se lidé během kampaně nejčastěji ptali, jak invazní druh správně nahlásit a co dělat, když ho najdou na svém pozemku nebo v okolí. Velký zájem byl také o živé ukázky rostlin a živočichů. Po skončení kampaně navíc přibylo e-mailových dotazů na možnosti likvidace a další postup.
To je důležité i pro obce v Plzeňském kraji. Invazní druhy se často neřídí hranicemi pozemků. Pokud je řeší jen jeden vlastník, ale okolní plochy zůstávají bez zásahu, problém se může rychle vrátit. Účinnější je koordinovaný postup obce, vlastníků pozemků, správců komunikací, vodních toků a ochranářů.
Týden invazních druhů vyvrcholil víkendovou mapovací akcí Biosmršť, která proběhla od 12. do 14. června 2026. Zapojily se do ní stovky lidí a za jediný víkend přibylo přes 800 ověřených pozorování. Záznamy lidé posílali přes aplikaci a web iNaturalist.
Taková data mají praktický význam. Pomáhají vědcům a ochranářům sledovat, kde se nepůvodní druhy šíří, jak rychle postupují a kde je potřeba zasáhnout. Zároveň ukazují, že veřejnost může být při ochraně přírody důležitým partnerem.
Nejjednodušší je nepřispívat k šíření invazních druhů. To znamená nevyhazovat zahradní odpad do přírody, nepřesazovat neznámé rostliny z volné krajiny na zahradu, nepřevážet zeminu s kořeny nebo oddenky a nevypouštět do rybníků a potoků živočichy z domácích chovů.
Pokud se invazní rostlina objeví na zahradě nebo pozemku, je vhodné zjistit, o jaký druh jde a jaký postup je bezpečný. U některých rostlin nestačí jednorázové posečení, jiné se nesmí nechat vykvést a vytvořit semena. U rizikových druhů je lepší obrátit se na odborníky nebo využít informace AOPK.
Praktické informace k invazním druhům, hlášení nálezů i doporučení k zásahům soustřeďuje AOPK na portálu invaznidruhy.aopk.gov.cz. Právě včasné poznání a rychlá reakce mohou rozhodnout o tom, zda se problém v krajině podaří zvládnout ještě dřív, než přeroste do drahého a dlouhodobého boje.