Jako jediný ze soutěžních dokumentů je film Theodory Remundové Ničeho nelituji natočen ve formátu 35 mm. I z tohoto důvodu se jeho projekce neodehrála v Západočeském muzeu, ale ve velkém sále kina Elektra.
Film Ničeho nelituji vznikl spojením dvou samostatných snímků – absolventského dokumentu Standard a nově natočeného materiálu Ničeho nelituji. První čás postihuje životy žen tří generací: opuštěné babičky, její rozvedené dcery a vdávající se vnučky. Po dlouhé době se vydávají na rodinný výlet, na kterém dojde ke vzplanutí starých vzájemných křivd. Ve druhé části podobné konflikty řeší svérázná žena ze zlínského předměstí, její dva synové, jejich manželky a její současný druh.
Na projekci dokumentu Ničeho nelituji do Plzně přijeli i rodiče režisérky herci Stanislav Remunda a Iva Janžurová. Ta se Finále několikrát zúčastnila jako členka poroty, a proto ji programový ředitel festivalu Jan Kastner pozval na pódium. Iva Janžurová nicméně řekla, že Theodora se vůbec nepotřebuje opírat o její jméno. „Film se mi opravdu líbí. Možná mu víc fandím, protože jsem matka režisérky, ale určitě po jeho zhlédnutí pochopíte, že Theodora je samostatná tvůrčí osobnost,“ upřesnila Iva Janžurová.
Na besedě, která se konala po projekci, diváky nejvíc zajímaly reakce protagonistů. Ty vylíčila nejmladší hrdinka první části dokumentu Patricie Fialová. „U nás v rodině se nekomunikovalo, Theodora si nás ale od začátku získala. Stačilo, aby položila otázku a věci šly ven. Děkuji jí, protože u nás se to tím pádem uvolnilo. Začala jsem například říkat maminko místo matko a znovu se učíme jedna druhou objímat. Film tomu pomohl.“
Na otázku, jak se bude osud dokumentu dál vyvíjet, uvedl producent Jiří Ptáček, že se tvůrcům podařilo najít distributora a v současné době je film promítán v pražských kinech.