Paty Andreje Babiše bych viděl určitě rád. A kdybych přitom zaslechl i slavné „kristiánovské“: „Odcházím…,“ rád bych i poslechl a zavřel oči. Andrej Babiš byl ve střetu zájmů, když vstupoval do politiky, a je ve střetu zájmů pořád. Nechápu, že to ještě někoho překvapuje, nebo že to dokonce někdo „objevil“. Změnila se však evropská legislativa, a proto teď k nám chodí audity, které na to poukazují. Jenže poukazují na něco, co je dávno známé. Protože ale hnutí ANO 2011 postavil a platí pan Babiš, tak jeho strana to není schopna a ochotna řešit. Babišovi se určitě nelepí smůla na paty, jen ho pořád dobíhají jeho vlastní problémy, které sám stvořil.
Je právem každého občana svobodně demonstrovat. To nelze nijak bagatelizovat a zpochybňovat, jinak to připomíná dobu totalitního režimu. Každý ať vysloví názor, i když ho má zcela jiný než například já. Část společnosti je nespokojená s vládou, s premiérem, s prezidentem a projevuje se to i tím, že chodí na protesty. Lidi pouze vyjadřují svůj názor. Pravdou ale je, že rozhodnou volby. Pak uvidíme, zda se na politické scéně skutečně změní a zda měly demonstrace dopad i na voliče.
Musím oponovat, protože znám lidi, kteří organizují demonstrace proti Babišovi i v malých městech a na vesnicích. Tito lidé často nemají nic společného s politickými stranami a nejsou to umělci. Ať se někdo zeptá například živnostníků. Neustálé změny zákonů a předpisů, novely novel a byrokratická zátěž je omezují v jejich podnikání. Ti lidé mohou být nespokojení a v mnohém mají pravdu. To se reálně děje…
Politickou stranu či hnutí si u nás může založit každý, pokud naplňuje literu zákonů. Jsem dlouholetým členem ODS a na to, že to s Václavem Klausem mladším může dopadnout tak, jak to dopadlo, jsem upozorňoval už v době, kdy kandidoval do Poslanecké sněmovny. Je to sólista, není týmový hráč. Jsme demokratická země, volby ukážou, zda se hnutí Trikolóra prosadí, bez ohledu na to, zda bude mít větší podporu ve městech či na venkově. Pokud se postoje vedení ODS k Trikolóře týče, nemyslím, že by bylo přínosné se proti tomuto subjektu předem nějak negativně vyhraňovat. Nepřítel je zcela určitě jinde a myslím, že na mnohé problémy mohou být naše názory blízké.
Pochybuji, že u nás budou probíhat srazy Sudetoněmeckého landsmanšaftu. O možném srazu v budoucnosti, který by se odehrál na českém území, hovořili nedávno v Řezně předseda sdružení Bernd Posselt i německý ministr vnitra Horst Seehofer, který je z Bavorska. Tato spolková země je patronem vyhnaných sudetských Němců. Nemyslím si ale, že je to reálná myšlenka, byl to spíše jen takový výkřik.Vyhnání sudetských Němců z Československa mělo charakter etnické čistky. Předcházel mu ale příklon sudetských Němců k hitlerovskému Německu, jejich vyhnání po válce byl pak důsledek. Diskusi o tom bych ale doporučil všem – hlavně pak politikům – nechat na odbornících a historicích. Ostatně něco takového běží už mnoho let. Německo je dnes pro nás nejdůležitější obchodní partner, největší investor u nás a dobrý soused. Na tom nic nezmění a ani změnit nemohou ani sudetští Němci.
Zaráží mě slovo „údajně“. V tomto spojení mi přijde nadbytečné. Už od samotného vzniku České republiky v roce 1993 jsme často viděli zásadní rozpory v zahraniční politice na ose Hrad – Strakova akademie – Černínský palác. Tedy rozdílné názory prezidentů, premiérů a ministrů zahraničí. To je samozřejmě špatná zahraniční politika. Bohužel nejde o nic nového, chtělo by to názory sjednotit a více a razantněji prosazovat české národní zájmy. To je zásadní nutností.Pokud vím, tak část Ukrajinců uznává Stepana Banderu jako národního hrdinu kvůli jeho boji za nezávislost Ukrajiny. Na druhé straně prováděli jeho vojáci za druhé světové války zrůdné masakry především na Polácích, ale také na Židech a Volyňských Češích. To je něco, na co nesmíme z našeho pohledu zapomínat. Takže pro nás nejsou banderovci žádní hrdinové, naopak.Větší nábor pracovníků z Ukrajiny k nám ale nepřivede větší množství lidí, kteří podporují Banderu. Někteří už totiž tady nejspíše dávno jsou. Podle posledních dostupných údajů Ministerstva vnitra – čísla pocházejí z 30. dubna – žije v České republice s povoleným pobytem téměř 135 000 Ukrajinců. Zcela jistě jsou mezi nimi i ti, kteří uznávají Banderu.
Z ostudy kabát nemá Česká republika, ale premiér Babiš. Možná by měl začít uvažovat o pořízení další šatní skříně. V zahraničních médiích se píše o něm, o jeho střetu zájmů, o kauze Čapí hnízdo. Nejsou to články primárně namířené proti Česku, ale většinou komentují problémy jedné osoby. Jako člen senátního výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu jezdím občas i na pracovní cesty do ciziny. Nikdy jsem od našich zahraničních partnerů neslyšel, že by naše republika byla jakýmkoli otloukánkem. Naopak, jsme považováni za solidního a dobrého partnera. Bez ohledu na kauzy předsedy vlády.
Nemyslím si, že EU chce zničit velké české zemědělské podniky. Jen se změnila evropská legislativa ohledně střetu zájmů, a proto na to Evropská komise upozorňuje. Ale některé nesmyslné evropské regulace v minulosti Českou republiku skutečně postihly. Například pokud šlo o pěstování naší tradiční komodity, jakou je cukrová řepa. Namístě je také připomenout, že průměrná využívaná zemědělská půda jednoho zemědělského podniku je v Česku největší v celé EU. V sousedním Rakousku či Polsku je několikanásobně menší. Přesto nás zaplavují polské potravinářské výrobky. Takže se ptejme po efektivitě těchto velkých podniků, jinak srovnáváme nesrovnatelné.
