Kvůli válce porodila Marina dceru ve Stodě, 1200 kilometrů od domova

Čeká na ni navíc 4,5letý syn, na kterého je nesmírně hrdá. Přesto na její tváři příliš radosti nenajdete. Usměje se jen letmo a nezřídka se jí oči zalesknout náznakem slz. Svoji dceru totiž Marina Danylko porodila 1200 kilometrů od domova, od svého muže i blízkých. Kvůli strachu o děti utekla na počátku března před ruskými vojáky z napadaného města Žytomyru na Ukrajině. Je zřejmě první z válečných uprchlic, která své dítě porodila v Plzeňském kraji.

Margarita se sice narodila deset dnů před termínem, se 45 centimetry a váhou 2480 gramů patří spíše k menším miminkům, ale má se čile k světu, pomalu začíná přibírat na váze a hlavně - je v Čechách v bezpečí. „Moje sestra žije a pracuje tady kousek ve Staňkově. Nabízela mi hned od začátku ruské invaze, abych přijela. Já jsme ale nechtěla. Muže a domov mám v Žytomyru. Nakonec jsem se rozhodla spontánně, když kolem města začaly znít výbuchy a stupňovalo se to. Byl to spíš mateřský pud, abych zachránila děti, než že bych měla strach o sebe,“ popisuje až velmi čerstvé vzpomínky 34letá Marina Danylko.

Sbalila si jedno zavazadlo na kolečkách, vzala syna, těhotenskou knížku a 4. března ráno nastoupili na autobus do Lvova. Odtud zamířili na polskou hranici pěšky, stejně jako tisíce jiných žen a dětí. „Naštěstí je tam ale hodně dobrovolníků, kteří pomáhají a když viděli, že jsem těhotná s malých klukem, pomohli mi k hranicím a tam nám dali čaj a jídlo. Za pár hodin jsme se dostali do Polska a tam už na mě čekala sestra a odvezla mě k sobě do Staňkova,“ vypráví Marina.

foto: Nemocnice Plzeňského kraje